|
Hlavní menu |
|
Seznam rubrik |
Z důvodu zneužívání ke spamování, byla zpětná vazba zrušena |
|
Počasí v Holicích |
|
VOACAP KV Online |
|
VOACAP pro CB |
|
Vydáno dne 06. 08. 2009 (14395 přečtení)
|
Jak jsem napsal v předchozím článku, rozhodl jsem se opět spojit letošní letní dovolenou s vysíláním z nějakého ostrova, a zároveň to využít k účasti v IOTA contestu. S Martinem jsme se vydali autem do Skotska, opět jenom se stanem a základním kempinkovým vybavením.
|
Anglii jsme projeli po dálnici (okruh kolem Londýna v noci, takže jsme se vyhnuli čekání na ucpané dálnici). Krátce jsme navštívili Edinburgh, a dále již po vedlejších silnicích přes Skotskou vysočinu až na sever k moři. Cestou jsme navštívili některé historické i přírodní památky a každý den jsme přespali v jiném kempu. To nám zabralo zhruba týden. Potom jsme se trajektem z Gill's Bay přepravili do St. Margaret's Hope, což je vesnice na jednom jižním ostrově Orknejského
souostroví. Tyto ostrovy jsou propojeny silnicí po uměle vytvořených hrázích (Churchillovy bariéry) s hlavním (největším) Orknejským ostrovem Mainland (jak nápadité pojmenování).
|
|
|
|
|
|
První kemp v Anglii. Byli jsme tam sami.
| Krátká zastávka na nákup v Manchesteru.
| Poslední kemp před vyplutím na Orkneje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trajekt Pentalina
| Na trajektu to docela foukalo.
| Přistáváme v St.Margaret's Hope
|
|
|
|
Stan jsme postavili v kempu v největším Orknejském městě Kirkwall. Jde o velice dobře vybavený kemp, který je součástí Leisure Centre Pickaquoy (Centrum volného času, ve kterém je hotel, kino, bazén, hřiště atd...). Druhý den jsme navštívili nějaké památky, mimo jiné také třeba "Orkney wireless museum" nebo Highland Park Distillery, prý nejsevernější legální palírnu Skostké Whisky.
Také jsme se zastavili v kanceláři společnosti Northlink Ferries ve městě Stromnes, která provozuje trajekt na Shetlandy. K mému zklamání byly všechny trajekty na tento týden plně obsazeny. První volný byl až na neděli v noci, čili až po IOTA Contestu. Tak jsem ho tedy objednal, protože na Shetlandy jsem se rozhodně chtěl podívat. V tuto chvíli bylo ale jasné, že závodu se zúčastním z Orknejí.
|
|
|
|
|
|
Jedna z Churchillových bariér.
| Leisure center Pickaquoy...
| ... a k němu patřící kemp. (zatím docela prázdný)
|
|
|
|
Jak jsem na Orknejích propagoval amatérské vysílání a stal se slavným:
Začal jsem tedy hledat místo vhodné na vysílání v závodě. Informovanost o radioamatérech je všude na světě celkem mizivá, takže když jsem již po několikáté
vysvětloval, co vlastně chci, připadal jsem si jako nějaký propagátor radioamatérského vysílání.
Takže popořádku:
Kemp Pickaquoy v Kirkwallu byl sice pěkný, ale na můj vkus přece jenom dost rušný. Jak se později ukázalo, byl personál Leisure centra velice ochotný, a po domluvě by mi jistě dovolili i nějakou tu anténu. Ale já jsem si představoval něco klidnějšího mimo město, kde bych zbytečně nebudil tolik pozornosti.
Ve vesnici Evie (čte se Ív) jsme objevili několik stanů na louce u jednoho domu. Byla tam také cedule s informací, že kdo má zájem, může si tam stan postavit, dále vysvětlení kde jsou záchody a sprchy a majitel že se staví každé ráno mezi 8:30 a 9:30 vybrat poplatek. Tak jsem tam na něj další den v 8:30 čekal. Přijel a byl velice ochotný. Když jsem mu vysvětlil co potřebuji, řekl, že na druhé straně silnice má veliký pozemek, kde si mohu postavit co chci. Problém byl, že tam nebyla elektřina. Tak mi poradil, že pár kilometrů odtud, ve vesnici Birsay je úplně nový kemp. Nikdo ho ještě nezná, takže bývá prázdný a mají tam i elektrické přípojky pro karavany. Jel jsem tam. Musel jsem sice trochu hledat a ptát se, ale našel jsem to. Stál tam jeden stan, jinak nic. V budově vedle - bývalé škole - byly i pokoje hostelu, toalety, kuchyňka atd... Nebyla tam však žádná recepce, nebo správce, u kterého by se dalo přihlásit. (To jsem ještě nevěděl, že paní správcová bydlí v sousedním, asi 200m vzdáleném domě.) Pouze na dveřích bylo telefonní číslo, na kterém se může ubytování objednat.
Zavolal jsem na něj. Paní na druhém konci linky byla velice ochotná, ale vůbec nechápala, co to vlastně chci. Vysvětlujte někomu, kdo nemá o nějakém amatérském vysílání ani páru třeba to, jaký půdorys zabere drátová anténa invertované V. Na to byla moje Angličtina opravdu krátká. Tahle paní mi také řekla, že kemp bude pravděpodobně volný až v sobotu, neboť má jakési informace od paní správcové, že až do soboty ráno, tam má být nějaká veliká skupina turistů se stany. (bylo mi to divné, neboť já jsem jasně viděl, že tam stál pouze jeden
stan, jinak nic.) Řekl jsem jí, že jsem již na ostrově (Jak jsem pochopil, myslela si, že volám někde z pevniny) a není pro mne problém ji navštívit a ukázat fotku, jak taková moje sestava antén na závod vypadá. Okamžitě se mne zeptala kde jsem v současnosti ubytován. Po pravdě jsem řekl, že v kempu v Kirkwallu. Bylo vidět, že z toho měla radost, hned se mě zeptala na telefonní číslo, a řekla, že mi do hodiny dá vědět jaká je situace.
Jel jsem zpátky, a cestou jsem se zastavil u několika farem, zkusit se zeptat na možnost kempování. Byl ale všední den dopoledne a tak jsem nikde nikoho
nezastihl doma. Najednou mi zazvonil telefon. Myslel jsem, že je to ta paní co má na starost ten kemp. Byl to ale Martin, který mi volal ze stanu v Kirkwallu, že je tam nějaký pán v kravatě, a ptá se, kde je nějaký Džeroslav Čmelik. Když jsem asi za patnáct minut dorazil zpátky, pán v obleku, v kravatě, a s připnutou jmenovkou s funkcí manager mne navštívil. Sdělil mi, že dostal telefonicky informaci o mých speciálních požadavcích na místo v kempu a začal se trpělivě dotazovat na podrobnosti. Všechno jsem mu s mojí omezenou slovní zásobou co možná nejpodrobněji vysvětlil, ukázal jsem mu fotky z mého loňského stanoviště na Kihnu, a nadiktoval jsem mu i webové adresy RSGB a přímo i podmínek IOTA Contestu. Všechno si pečlivě zapisoval. Když jsem mu řekl, že jde o mezinárodní závod, ve kterém spolu navazují spojení stanice z celého světa a speciální body jsou právě za stanice na ostrovech, bylo vidět, že ho to zaujalo.
Potom mi řekl, že to musí telefonicky projednat, zda bych mohl tak 30 minut počkat a nikam neodjíždět. Za necelou půlhodinu se vrátil a radostně mi sdělil, že vše je zařízeno. Až budeme chtít, můžeme se přesunout do kempu v Birsay. Tam že o nás již vědí a očekávají nás.
Tak tomu říkám zájem o zákazníka.
Následují den jsme se tedy přesunuli do Birsay. Jakmile jme zastavili na cestě v kempu, hned u nás byl nějaký pán. Chtěl jsem mu začít vysvětlovat co tam
jedeme dělat ale přerušil mne, že již o nás ví, že nás očekávají a běžel pro paní správcovou do asi 200m vzdáleného domu. Paní přišla, přivítala nás a zeptala se, kde jsou ti ostatní. Řekl jsem, že jsme sami, ale že potřebujeme nějaké místo na postavení antén. "Ááá, tak to jste vy s tím vysíláním? Tak to je v pořádku. Já myslela, že jste ta skupina z Československa, co si už před půl rokem objednala e-mailem místo pro 30 stanů na dva dny." Pak nám vysvětlila, že tenkrát sice na e-mail odpověděla a rezervaci potvrdila, ale žádné další odpovědi se již nedočkala. Tak teď neví, jestli někdo opravdu přijede, nebo ne.
|
|
|
|
|
|
Antény na závod jsou postaveny.
|
| Se zástrčkou jsem musel trochu improvizovat.
|
|
|
|
Tak jsme si postavili stan, potom antény (místa bylo habaděj), a začali jsme si vařit večeři. Mimochodem, cena za stan, auto, dva lidi, přípojku na elektřinu a více než dostatečný prostor pro antény byla 10,25 Libry za den (něco přes 300Kč).
Bylo již docela pozdě večer (tady na severu se v létě stmívá opravdu hodně pozdě), když do kempu vjel autobus nějaké cestovní kanceláře, který měl českou SPZ. Z něj vystoupilo odhadem tak 35 lidí a během půl hodiny přibylo v kempu celkem 26 stanů. Tak se paní správcová přece jenom dočkala. Myslím, že jsem měl docela štěstí, že antény už stály. Mezi tolika stany by se to stavělo mnohem hůř. Postupně nás u našeho stanu navštívili tři účastníci tohoto zájezdu. Všichni
říkali, že kdysi byli v nějakém radioklubu, nebo si doma něco stavěli, a že je překvapuje, že radioamatéři stále ještě existují. Možná, že by to teď na důchod mohli zase zkusit. Tak jsem opět dělal osvětu, tentokrát v češtině. (No, schválně se v září zajdu podívat na kurz v Holicích, jestli tam náhodou někoho z nich nepotkám.) V sobotu ráno zájezd zase odjel.
|
|
|
|
|
|
Přijel zájezd s českými turisty.
| Inv-V na 80/40m mezi stany.
| Na anténách se suší spacáky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Martin to vyfotil při západu Slunce.
| Směrem k moři.
| Zájezd odjel, závod může začít.
|
|
|
|
Myslel jsem si, že už je všem překvapením konec.
Nebyl.
V klidu si tak ve stanu ráno před závodem dělám telegrafní spojení s nějakou rumunskou stanicí, když Martin zvenku volá, že mne tam zase někdo přišel navštívit. Dodělal jsem QSO a vylezl ven. Představil se mi menší pán s digitální zrcadlovkou na krku. Řekl, že je z místních novin (něco ve stylu "Orknejské
listy"). Dostal prý informaci, že se odtud chystám vysílat v nějakém mezinárodním závodě, a prý jestli by mi nevadilo, když si mne vyfotí, jak sedím ve stanu u rádia. Tak jsem se tam nějak našteloval (muselo mi být vidět do obličeje a
zároveň vidět přední panel rádia). Pak jsem mu dal pár informací - hlavně odkazy na web, kde si může sám něco přečíst a rozloučili jsme se. Nevím, zda ta
fotka opravdu v něčem vyšla. To, že by mi mohl poslat jeden výtisk těch novin mne napadlo až když už byl pryč. Ale i pokud nevyšla, myslím, že jsem se stal na Orknejích docela slavným.
Vlastní závod:
Závod probíhal v podstatě standardně. Tedy pokud budeme považovat za standardní současné podmínky šíření na horních pásmech. Jel jsem kategorii "Expedition Single operator Unasisted LP CW 24 hodin". V noci se udělala taková zima, že jsem nebyl schopen kloudně klíčovat. Tak jsem to asi v jednu hodinu UTC zabalil a pokračoval jsem až ráno. Druhý den dopoledne byl pro změnu zase takový vítr, že jsem musel téměř trvale jednou rukou držet stolek se zařízením aby ho zmítající se stan neshodil. Je mi jasné, že tímto způsobem se závod nevyhrává. Já jsem ho také nejel vyhrát, ale prostě si zavysílat z nové lokality, a přitom vidět zajímavá místa, poznat zajímavé lidi.
I přes poměrně dlouhou přestávku se mi však podařilo dosáhnout vyšší skóre než vloni. Měl jsem sice méně QSO ale více jsem se zaměřil na sbírání násobičů a to se docela vyplatilo.
Antény i stan jsme odpoledne balili snad v tom nejhorším počasí, jaké si lze pro tuhle činnost představit. Déšť a prudký nárazový vítr. Nemohli jsme však čekat, protože před jedenáctou v noci jsme museli být připraveni v přístavu v Kirkwallu nalodit se na trajekt na Shetlandy.
|
|
|
|
|
|
Začátek závodu.
| Navečer se docela ochladilo.
| A v noci byla vyloženě kosa.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Asi v jednu hodinu UTC jsem šel spát. Byla mi taková zima, že jsem nemohl kloudně klíčovat.
|
| A odtud pojedu závod příští rok. (Shetlandy). Tam co stojím bude vertikál na 20m ;-)
|
|
|
|
Protože vysílání byla jenom jedna z činností na téhle dovolené, chtěl bych v pokračování popsat některá zajímavá místa a také se zmínit o jednom velice zajímavém setkání.
Jarda OK1HDU (nedávno též MM/OK1HDU a MM/OK7U)
| Celý článek |
|
|
Novinky |
07.07.2023: Update na webu DXFCDneska jsem updatoval info na webu DXFC.
05.07.2019: Update fotoalbaDo fotoalba jsem přidal pár fotografií ze: Slovinska (červen 2019) Fotoalbum prozatím zrušeno.
05.12.2018: Update fotoalbaDo fotoalba jsem přidal pár fotografií ze: Slovinska (jaro 2018)
a ze: Suchého Vrchu (zima 2005/2006).
Fotogalerie je prozatím zrušena.
|
|
kalendář |
<<
Květen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| |
|
|
Radary ČHMU |
|
Zaparkováno na: |
|
TSL certifikát: |
|