Dlouhou dobu jsem uvažoval o tom, postavit si pro zábavu nějaký jednoduchý QRP TRX na pásmo 160m. Jenomže mi na to stále nějak nezbýval čas. Pořád byly nějaké "důležitější" věci. Až když Dave Benson, K1SWL ukončil činnost svojí firmy, byl to pro mne jakýsi impuls, zkusit modifikovat jeho konstrukci SW-XX+. Je mi jasné, že nejde o nějaký poslední výkřik techniky, dnes se již vše dělá s DDS, softwarově řešené mezifrekvence a podobné věci. Mě však lákala právě tahle klasická (někdo by řekl zastaralá) konstrukce. Doplněno 17.1.2015: Krátké video z účasti v A160 (CW) 12.1.2015 Doplněno 14.3.2015: Pár doplňujících poznámek ke stavbě TRXU je na konci článku.

Popis funkce.

Občas mi přijde dotaz na některý z mých článků, ze kterého je zřejmé, že tazatel nechápe princip činnosti. Proto nejdřív stručně popíšu, jak celé zapojení funguje. Doporučuji si schéma otevřít v novém okně (nebo raději vytisknout to vyšší rozlišení na A4) a sledovat spolu s textem.

Schéma Ve vyšším rozlišení	DPS ze strany mědi (není v měřítku)	Obrázek osazení desky Ve vyšším rozlišení

Oscilátor:

Ve schématu vlevo uprostřed je obvod oscilátoru. Jedná se o typ Colpitts laděný varikapem, jako aktivní prvek je tranzistor T1, 2N4401. Oscilátor se ladí v rozsahu 4200 kHz až 4100 kHz. Odečtením tohoto kmitočtu od mezifrekvence 6000 kHz dostaneme požadovaný rozsah 1800 kHz až 1900 kHz. Ladění je tedy "obrácené", kdy vyššímu kmitočtu oscilátoru odpovídá nižší přijímaný/vysílaný kmitočet. (Navíc se jedná vlastně o UP-convertor i když ne v tom smyslu, jak to bývá většinou chápáno.)

Vysílač:

Z oscilátoru jde signál do směšovače vysílače IC7, SA612. Jde přes dělič C35/C36. Ten je tam nutný z důvodu stability kmitočtu při přechodu na vysílání. (Když se při zaklíčování pustí napájení do IC7, jeho vstup by znatelně rozladil oscilátor. Kondenzátor C36 "přebije" vstupní kapacitu IC7 a rozladění je pak zanedbatelné.) Na oscilátorových vývodech IC7 je krystal 6 MHz. Součástkami okolo něj je určen přesný vysílaný kmitočet při správném naladění se na protistanici. Na výstupu směšovače, na pinech 4 a 5 je již, kromě jiných produktů směšování, požadovaný vysílaný signál. Ten se vybere pomocí pásmového filtru (BPF = Band Pass Filter) s tranformátorky TR2, TR3 a kondenzátory okolo. Následující tranzistor T4 (v zapojení se společným kolektorem) slouží jako oddělovač (buffer) s vysokým vstupním odporem. Signál se z něj odebírá přes trimr v emitoru, kterým můžeme nastavit výstupní výkon. Následuje budič koncového stupně T5. Ten má v kolektoru impedanční transformátorek TR4 pro přizpůsobení na vstup koncového stupně. Koncový stupeň s T6, IRF510 má v kolektoru (drainu) další impedanční transformátorek TR5. Z něj již výkonově zesílený signál vede přes dolní propust (LPF = Low Pass Filter) tvořenou L5, L6 a kondenzátory okolo (která odfiltruje nežádoucí harmonické složky) na anténní konektor.

Integrovaný obvod IC6, 78L06, červená LED1 plus pár odporů a kondenzátorů kolem zajišťují předpětí (U-bias, asi 4,1V), kterým se pootevírá tranzistor koncového stupně.

T/R přepínač:

Při příjmu signál z anténního konektoru projde přes dolní propust (společnou i pro vysílač) na T/R přepínač. (Modře označené praporky TX-RX vpravo dole a vlevo nahoře jsou propojené.) Koncový tranzistor vysílače, T6 je při příjmu zavřený a indukčnost TR5 je dostatečně veliká, takže přijímaný signál prakticky neovlivňují. T/R přepínač je celkem primitivní a tvoří ho sériový rezonanční obvod C1-L1 (vlevo nahoře), naladěný na přijímaný kmitočet (na střed pásma) a antiparalelně zapojené dvojice diod D1 až D4. Malý signál při příjmu diody prakticky neovlivní a ten projde bez omezení dál na vstup přijímače. Při vysílání (signál řádově volty) jej diody v místě vysoké impedance omezí maximálně na napětí diod v propustném směru (asi 1,4V).

Přijímač:

Z T/R přepínače jde signál na attenuátor (zeslabovač), připojený přes konektor ATTEN. Jeho nejjednodušší varianta je prostě lineární potenciometr 100Ω. Není to sice ideální (s jeho nastavením se mění hodnota impedance na vstupu pásmového filtru), ale mnohokrát ověřené a funkční. Z něj jde signál do pásmové propusti (BPF) přijímače - TR1+C2. Dále pokračuje do směšovače přijímače IC1, SA612. Do jeho oscilátorového vstupu 6 vede signál z oscilátoru. Oscilátorový tranzistor uvnitř IC1 lze využít jako oddělovač (buffer) a na vývodu 7 můžeme odebírat signál třeba pro čítač -- digitální stupnici. (Signál je vyveden přes kondenzátor na konektor COUNT.) Na výstup IC1, pin 5, je připojen krystalový filtr 6 MHz. Se součástkami uvedenými ve schématu je poměrně úzký (asi 200 až 250 Hz). Součástky C4, C5, L2, C9, C11 a R1 slouží k impedančnímu přizpůsobení vstupu a výstupu filtru. IC2, SA612 funguje jako "product detector", nebo demodulátor. Zde opět dochází ke směšování se signálem vnitřního oscilátoru, jehož kmitočet určuje krystal X5 (cca 6 MHz) a součástky okolo něj. O jeho nastavení viz popis níže v kapitole o součástkách a oživení.

Následuje nízkofrekvenční zesilovač a filtr s dvojitým operačním zesilovačem IC3, NE5532. První stupeň funguje jako dolní propust se zlomovým kmitočtem asi 2 kHz. Navíc má ve zpětné vazbě antiparalelně zapojené diody, které omezí rozkmit signálu při velmi silném signálu na vstupu, ale především při vysílání, kdy vlastně posloucháme svůj limitovaný (ořezaný) signál. Druhý stupeň funguje jako pásmová propust. Tranzistor T2 mezi stupni je při příjmu otevřený. Při zaklíčování vysílače se jeho gate připojí přes diodu D7 na zem a tranzistor se zavře. Signál mezi stupni OZ pak prochází pouze přes odpor R7, 4M7, takže je velmi zeslabený. Tím je zajištěna přiměřená hlasitost příposlechu vlastního signálu při vysílání. Z výstupu operačního zesilovače jde signál přes potenciometr hlasitosti (konektor VOLUM) do výkonového NF zesilovače IC4, LM386 v podstatě v katalogovém zapojení.

Obvody napájení a klíčování:

Střední část schématu, směr zprava doleva: Napájecí napětí jde z napájecího konektoru (+12V-), přes ochrannou diodu D10 na filtrační kondenzátor C58. Dále R30+C59 filtrují napájecí napětí pro operační zesilovač IC3. Koncový tranzistor vysílače, T6, je trvale připojen na napájecí napětí. Bez předpětí (U-bias) a buzení je zavřen a neprotéká jím žádný proud. Integrovaný stabilizátor napětí, IC5, 78L08 stabilizuje napětí 8V pro ladicí potenciometr (konektor TUNING). Napětí 8V je navíc přivedeno na operační zesilovač IC3 jako přibližný střed napájení. (OZ potřebuje symetrické napájení). Po snížení tohoto napětí diodou D9 (jakákoliv křemíková dioda) jsou napájeny některé části přijímače: Vstupní směšovač IC1, produkt detektor IC2 a oscilátor s T1.

Při zaklíčování (spojení kontaktů konektoru KEY) se otevře tranzistor T3 a pustí napájení na obvody budiče vysílače. Kondenzátor C64, 3M3 zajišťuje bezkliksový náběh a doběh značky. Směšovač vysílače je napájen stabilizovaným napětím ze stabilizátoru D11 (7V5) a R19, 1kΩ.

---

---

---

---

Moje změny, použité součástky, poznámky k oživení.

Po pár prvních pokusech s původním zapojením jsem se pro pásmo 160m rozhodl pro některé drobné modifikace.

Oscilátor

V oscilátoru jsem použil varikap 1SV149 (jiný vhodný nemám). Podle toho jsem upravil hodnoty ostatních součástek. Indukčnost L3 je navinuta na železoprachovém jádře Amidon T50-6 (žluté, 20 závitů). Kondenzátory C29, C30, C31 mají hodnotu 2n2 a MUSEJÍ být ze stabilní hmoty NP0, stejně jako všechny ostatní kondenzátory, které nějak ovlivňují kmitočet oscilátoru. Tedy C28, C32, C33, C34, C35, C36. Protože se vývodové NP0 kondenzátory hodnot nad 1nF špatně shánějí upravil jsem plošný spoj i na možnost použití SMD kondenzátorů (velikost 1206) z obou stran desky. Proto jsou ve schématu vždy tři kondenzátory paralelně. Pomocí kondenzátorů C28 a C32 nastavíme potřebný rozsah přeladění cca 4200 kHz až 4100 kHz. Případně jemně roztahováním a stlačováním závitů na toroidu L3. S tranzistory BC546(a,b,c) na místě T1 jsem dosáhl pouze cca poloviční VF napětí oproti 2N4401. Proto jsem nakonec všude použil 2N4401. Jejich cena se liší jen o pár halířů.

Krystalový filtr

V přijímací části jsem především přidal jeden krystal do MF filtru. Jsem zvyklý na poměrně nízký tón zázněje a tak se mi při pouhých třech krystalech zdálo dost špatné potlačení zázněje na opačné straně. Filtr jsem oproti původnímu (asi 1 kHz) udělal docela úzký - 250 Hz. Tím pádem se dost snížila jeho vstupní a výstupní impedance a bylo potřeba změnit přizpůsobení. Hlavně se ale zvětšil jeho útlum v propustném pásmu, takže se snížila celkově citlivost přijímače. Jak je ale známo, na tomhle pásmu není VF citlivost tak zásadním parametrem, takže jsem to nijak dál neřešil. Návrh příčkového filtru jsem udělal podle pěkného popisu na webu SQ2GXO. Použil jsem jím zmíněný software AADE filter design.

Přípravek na testování krystalů podle popisu SQ2GXO	Třídění krystalů	Testování filtrů

Měření pomocí WOB70	Měření 3dB šířky pomocí MiniVna	Nedostatečný dynamický rozsah MiniVna

Jak se píše na výše zmíněném webu SQ2GXO, je potřeba pro filtr vybrat krystaly podle sériové rezonance. Pro telegrafní filtr by měl být rozptyl hodnot maximálně ±10 Hz. Ze 30ti zakoupených krystalů jsem měl docela problém vybrat 6 kusů v této toleranci. Tak jsem vybral 4 kusy pro vlastní filtr a zbylé dva (pro oscilátory) jsem měl s trochu větším rozptylem. Jejich kmitočet se stejně musí trochu přetáhnout, takže ta větší tolerance tolik nevadí. Na hotovém filtru jsem pak testoval, jak ovlivní jeho parametry vložení jednoho krystalu mimo toleranci. Můj závěr je, že u filtru asi 200 až 250 Hz širokého je možné použít krystal maximálně tak 20 až 25 Hz mimo (tedy asi 10% šířky filtru). Větší rozdíl nejen že deformuje tvar filtru ale hlavně výrazně stoupá útlum v propustném pásmu.

4 krystaly v sérii	Výsledný filtr zblízka	Výsledný filtr zeširoka

Obrázek vlevo jsem sem dal pro zajímavost.
• Červený průběh je při čtyřech vybraných krystalech v sérii, bez jakéhokoliv vazebního kondenzátoru proti zemi.
• Zelený průběh je po přidání jediného kondenzátoru 330pF doprostřed proti zemi (mezi prostřední dva krystaly).
• Modrý průbeh je po přidání dalších dvou kondenzátorů 330pF proti zemi.

BFO

Kmitočet záznějového oscilátoru (BFO=Beat Frequency Oscillator) je dán krystalem X5 a součástkami okolo. Pomocí C12, C13, a Z1 si nastavíme nízkofrekvenční kmitočet na výstupu IC2 podle svých zvyklostí a vkusu. Z1 může být kondenzátor nebo indukčnost, podle toho jak moc a kam potřebujeme kmitočet krystalu přetáhnout. Hodnoty ve schématu (Z1=zkrat), mi vyšly pro asi 600 Hz.

NF zesilovač a filtr s operačním zesilovačem

V NF části jsem vyzkoušel několik typů operačních zesilovačů, a nakonec jsem skončil u toho, co je v původním schématu - NE5532. Má totiž poměrně malý šum (5nV/√Hz@1kHz). Například známý LM1458 šumí podstatně více (45nV/√Hz). Z běžně dostupných by se dal asi použít také třeba LM833 ale nezkoušel jsem. Kondenzátor C14 má v originálním schématu hodnotu 33n. Jelikož jsem zvyklý na nízký tón zázněje, vyzkoušel jsem jeho hodnotu zvýšit až na 150nF. Docela to pomůže v omezení šumu. Nakonec jsem tam nechal 100nF.

Tranzistor pro umlčení přijímače při vysílání na místě T2 jsem vyzkoušel BF245A a BF245B, asi by stejně vyhověl i BF245C. (Jen pro zajímavost: Málo se ví, že elektrody těchto tranzistorů Drain a Source jsou zaměnitelné. Někdy se to může hodit při návrhu plošného spoje.)

Pro možnost pohodlného poslechu na reproduktor jsem přidal na NF výstup integrovaný zesilovač výkonu LM386N-4. Varianta integrovaného obvodu s N-1 na konci označení, která je běžnější, snese podle katalogu maximálně 12V napájecí napětí. Většina zrojů ale dává 13,8V (A třeba čerstvě nabitá čtyřčlánková LiPol dá až přes 16V). Na vstupu LM386 je konektor pro potenciometr hlasitosti (50kΩ/G). Ten tam ale není nutný. Je možné pomocí odporového děliče R12+R13 si nastavit napevno vhodnou hlasitost a pak už jen regulovat pomocí potenciometru vstupního attenuátoru. Použijeme-li potenciometr hlasitosti, nebudeme osazovat tyto dva odpory.

Oscilátor pro směšovaš vysílače

O oscilátoru 6 MHz pro směšovač vysílače (krystal X6) platí v podstatě totéž, co pro oscilátor BFO (viz. výše). Výhodou je, že při vysílání vlastně posloucháme vlastní signál. Takže si v režimu příjmu přesně naladíme signál z jiného vysílače, nebo VF generátoru a po zaklíčování bychom měli slyšet svůj signál ve stejné výšce. Dotáhneme to změnou hodnot L4, C37, C38. (Je praktické, zapájet si tam třeba dutinky z patice pro integrovaný obvod a součástky snadno vyměňovat).

Pásmový filtr za směšovačem vysílače

Ve vysílací cestě jsem upravil zapojení pásmového filtru za směšovačem vysílače. Jsou tu použity mezifrekvenční transformátorky 10,7 MHz (TR2 a TR3 42IF123) které jsou vnějším kondenzátorem 1n5 přeladěny do pásma 1,8 MHz. V původním zapojení je k vzájemné vazbě mezi laděnými obvody použito vazební vinutí s menším počtem závitů. Bohužel, na pásmu 1,8 MHz je vazba velmi volná i při poměrně velké hodnotě vazebního kondenzátoru. Proto jsem udělal vazbu kondenzátorem přímo mezi rezonančními vinutími. (ve schématu kondenzátor C41, 150pF). Desku plošného spoje jsem ale navrhl univerzální pro obě možnosti a způsob vazby se zvolí přeškrábnutím ztenčených spojů na desce. Navíc, pro původní způsob vazby se neosadí kondenzátor C40.

Původní způsob vazby vhodný pro vyšší pásma	Úpravy na desce pro původní způsob vazby

Modifikovaný způsob vazby vhodný pro 1,8 Mhz	Úpravy na desce pro modifikovaný způsob vazby

Koncový stupeň vysílače a obvod předpětí

Protože nemám výkonový tranzistor použitý v původním koncovém stupni, použil jsem známý spínací MOSFET IRF510. Bylo potřeba změnit již jeho buzení - transformátor TR4 i výstupní transformátor TR5. Tenhle tranzistor se začíná otevírat při napětí na Gate těsně nad 4V. Přidal jsem tedy obvod předpětí (stabilizátor IC6 a LED1). Výkonový tranzistor tedy pracuje ve třídě B. Trochu se tím snížila účinnost a tranzistor potřebuje alespoň malý chladič. Na druhou stranu, spolu s elliptickým filtrem na výstupu, dává čistý signál, bez kliksů, s druhou harmonickou na úrovni -60dB, takže bych se nebál připojit za něj třeba i 100W PA (což ale neplánuji). Výkon jde plynule regulovat trimrem R22 od 0 do asi 5W, při vyšším napájecím napětí i víc. Vzhledem k použitému T/R "přepínači" (viz. popis funkce výše v článku) však nedoporučuji nastavovat víc než cca 3-4 Watty.

Pár slov si zaslouží i obvod předpětí U-bias. Chtěl jsem se vyhnout nějakému nastavovacímu trimru. Vyzkoušel jsem několik tranzistorů a u všech se lišilo napětí při kterém se otevírají maximálně o pás setin voltu. Proto jsem použil stabilizátor 78L06 a jeho napětí jsem snížil červenou LED diodou. Je to nějaká vysoce svítivá Ø3mm a úbytek na ní je přesně 1,9V. Neměl jsem jinou, a nevím, jak moc se liší LED různých výrobců a provedení. Proud tranzistorem bez vybuzení je okolo 100mA. Není tam žádná zpětná vazba, která by regulovala předpětí při ohřátí tranzistoru, takže při delším zaklíčování a ohřátí proud stoupá. Chce to tedy trochu opatrnosti při nastavování výkonu. 3 až 4 Watty jsou tak maximum při malém chladiči. (A to i z důvodu použitého T/R přepínače, viz předchozí odstavec.)

Harmonické na výstupu při +34dBm (asi 2,5W)	Harmonické na výstupu při +36dBm (asi 4W)	Harmonické na výstupu při LPF Čebyšev (+34,3dBm = asi 2,7W)

Na výstupu jsem použil elliptický filtr. Ten zajistí podstatně větší potlačení harmonických ale je trochu náročnější na dodržení hodnot součástek. Není tam nutný, prostě mám rád když splnuji technické normy s rezervou ale hlavně jsem si to prostě chtěl zkusit. V původním zapojení byla dolní propust tvaru Π článku (nevím jakého typu, asi Čebyšev). Pokud je dobře navržen, vyhoví také (viz. obrázek napravo). Pro výpočet těchto filtrů jsem opět použil program AADE filter design, stejně jako v případě příčkového krystalového filtru. Pro následné praktické zhotovení filtru se hodí program Mini_Ring_Core_Calculator od DL5SWB. Vzhledem k pásmu 160m jsem použil jádra T50-1 (modrá barva).

Pár ilustračních obrázků z návrhu a testování LPF filtrů

Návrh v programu AADE filter design.	Testování praktické realizace filtrů.	...

Odpor pro vybíjení statiky z antény

Ve výstupním LPF filtru je na desce místo pro dva kondenzátory paralelně (C50 a C51). Protože jsem ve výsledku osadil pouze C50, tak jsem na místo C51 zapájel odpor 10kΩ. Na jeho hodnotě příliš nezáleží, pokud je dostatečně vysoká, aby neovlivnila PSV. Osvědčilo se mi to pro vybíjení statiky, která se vyskytuje na neuzemněných drátových anténách.

Pár nesouvislých poznámek k praktickému provedení

Celý transceiver je na malé destičce plošného spoje 10×7,3cm. Destička je oboustranná, téměř celá horní měděná vrstva je zem (minus napájení). Pouze v místě oscilátoru není jednolitá zemní plocha. Je to z důvodu, aby kapacita plošného spoje neovlivňovala teplotní stabilitu oscilátoru.

Protože bylo potřeba některé součástky připájet k zemní vrstvě a nebylo pro to dost místa, nechal jsem si desku vyrobit u profesionálů. S plošným spojem s prokovenými dírami, nepájivou maskou z obou stran a potiskem je radost pracovat.

Vzhledem k rozměrům desky a počtu součástek jsou součástky docela nahusto. Většina odporů, diod a všechny tlumivky jsou umístěny nastojato. 3 kondenzátory jsou připájeny ze spodní strany. Ty je potřeba zapájet nejdříve, protože po umístění některých součástek z vrchní strany se již nedostaneme k jejich pájecím ploškám. Kondenzátor C60 je nakreslen zespod ale je možné jej umístit i z vrchní strany.

Pod krystaly jsem zvyklý dávat podložky z tužšího papíru (viz. fotografie) a krystaly pájím "nadoraz". U všech krystalů je uzemňovací ploška ke které se kouskem drátku (odstřižek z odporu) připojí jejich kovová pouzdra. Důležité je to hlavně u krystalů fitru.

Pod toroidní cívky dávám také podložku z papíru (nelíbí se mi, když se vinutí dotýká desky) a toroidy rovněž přitáhnu za vývody těsně k desce.

Příloha - fotodokumentace

Plošný spoj - vrchní strana.	Plošný spoj - spodní strana.	Plošný spoj - osazená vrchní strana.

Osazená destička z různých stran...	...	...

...	Papírová podložka pod krystal...	...

---

---

---

---

V pondělí 12.1.2015 jsem se s tímto QRP trxem zúčastnil závodu A160 (CW). Přihlížejícího Jirku, OK1OL, napadlo natočit telefonem krátké video. S potenciometry visícími na kabelech to nebylo jednoduché. Přesto jsem celkem v pohodě udělal 31 QSO, dokonce několik i na výzvu. Jako největší nedostatek se mi jeví neexistence AVC. Asi s tím budu muset něco udělat.

OK1KHL v A160 cw HM SW160, 3W out 1.5min, 110MB

---

---

---

---

Doplněno 14.3.2015

Ozval se mi Ruda OK1FDY, který objevil chybu ve schématu. Hodnota cívky oscilátoru má být T50-6; 20T. Tedy žlutý toroid Amidon velikosti T50 s 20 závity. Již jsem to na obrázku opravil, původně tam bylo T50-2, což by byl červený Amidon. Zkoušel jsem tam původně ten červený a zapomněl jsem to opravit. S červeným se mi zdála horší teplotní stabilita oscilátoru.

Při téhle příležitosti bych chtěl přidat pár poznámek, na které jsem si nevzpomněl při psaní původního článku:

Součástky v nízkofrekvenčním filtru s operačním zesilovačem je potřeba přizpůsobit kmitočtu na který jsme si nastavili zázněj. Vodítkem může být například, jak to popsal Vláďa OK2PPP & OK2CW.

Při výběru krytalů do filtru je nejpodstatnější vybrat krystaly podle sériové rezonance. Kdo není moc vybaven měřící technikou, prostě si postaví oscilátor s tranzistorem, mění krystaly a měří kmitočet čítačem.

Čím užší filtr nastavíme (větší hodnoty kondenzátorů proti zemi) tím bude mít také větší útlum. V mém vzorku to tak nevadí, protože u QRP TRXu na 160m nepotřebuji nějakou extra citlivost. Na vyšších pásmech by to ale mohlo vadit. S tím je potřeba počítat a například pro pásma 7 MHz, 10 MHz nebo 14 MHz nedělat filtr zbytečně úzký.

Také čím úžší filtr, tím nižší jeho vstupní a výstupní impedance, takže je potřeba změnit přizpůsobení. Není to ale nijak kritické. Myslím, že dobrým vodítkem pro hodnoty součástek pro různé kmitočty krystalů jsou originální dokumentace k SWXX+. (Bohužel web již byl zrušen.)

Klidový proud koncového tranzistoru T6, IRF510 je určen napětím stabilizátoru IC6 zmenšeným o napětí na červené diodě LED1. Nárůst proudu je při napětí okolo 4.1V velice rychlý. Pokud by byl klidový proud příliš velký a tranzistor se příliš hřál, je možné snížit předpětí například odporem (řádově desítky až stovky kΩ) z gate tranzistoru T6 na zem. Připájet ho třeba ze spodní strany. Změna napětí bude stačit maximálně o pár setin voltu. Pokud by se pak snížilo zesílení stupně a nebylo možné dosáhnout výkonu alespoň 3W (pozor, aby LPF filtr neměl velký útlum), je možné poněkud zmenšit kondenzátor C36 v děliči do vstupu směšovaše vysílače (470->330pF). Pravděpodobně pak bude potřeba znovu dostavit rozsah oscilátoru. Kondenzátor nelze zmenšovat příliš, protože by pak docházelo ke změně kmitočtu při přechodu z příjmu na vysílání.

Jarda ok1hdu.