V červnu jseme se s Martinem vydali na zhruba tři týdny na poznávací dovolenou do Rumunska. Jeli jsme autem bez nějakého přesného plánu. Přespávali jsme v kempech nebo penzionech. Při cestě tam jsme se zastavili a přespali na dvou místech v Maďarsku. Samozřejmě jsem s sebou měl i zařízení pro vysílání na krátkých vlnách.

První zastávka, ze které jsem vysílal byl kemp v Maďarsku v Hortobágy. Použil jsem transceiver Elecraft K2 v "QRP" verzi (max 10W out, vestavěná olověná baterie). Jako anténu jsem měl inv-V na pásma 40m (7MHz), 20m (14MHz) a 15m (21MHz). Kromě jiného jsem v pondělí večer na pásmu 40m/CW rozdal body v Memoriálu OK1WC.

V kempu v Hotrobágy Maďarsko	Anténa	Slavný most v Hortobágy

Vzhledem k tomu, že jsme se většinou nikde nezdrželi déle než jednu, maximálně dvě noci nebylo to s vysíláním nijak slavné. Komu by se chtělo večer stavět antény a ráno je zase balit, že? Když jsme byli v penzionu v obci Vidra v Západních Karpatech, zjistil jsem, že pár kilometrů od nás je kopec platný do aktivity SOTA, který ještě nebyl nikým aktivován (alespoň podle SOTA databáze, YO/WC-112). Tak jsme se tam vydali.

Penzion v komunitě Vidra Rumunsko	Vyrážíme na SOTA	...

Po chvíli se cesta ztrácí...	Jdeme cestou, necestou...	...

V Rumunsku mají spoustu krásných hor, bohužel značené turistické trasy jsou celkem vzácností, zvláště mimo ty nejznámější turistické oblasti. Když jsem se paní ve vesnickém obchodě ptal, kudy by bylo nejlepší vydat se na kopec, jen ukázala kamsi do prostoru a pokrčila rameny. (mimochodem, jazyková bariéra byla často dost vysoká ;-). Tak jsme se vydali cestou, která vypadala, že by mohla na vrchol vést. Ta však po pár stech metrech skončila, a tak jsem šli prostě podle intuice. Prošli jsme kolem různých horských chalup (většinou opuštěných) až jsme asi po třech hodinách dorazili na vrchol 1022m. Přímo na vrcholku kopce je telekomunikační věž mobilních operátorů. Je tedy evidentní, že tam musí být nějaký snadnější přístup, než kudy jme tam my přišli.

Poznámka:
Nejsem přílišným nadšencem různých obrázkových telefonů typu Android a podobně, přesto jsem tentokrát využil aplikaci SOTA Finder. Přece jenom v cizím prostředí bez značení by byl docela problém ujistit se, že jsem na tom správném vrcholu.

Už jdeme po hřebeni...	A jsme v cíli.	Na kótě je telekomunikační věž.

Když jsem začal vybalovat věci na vysílání, zjistil jsem, že jsem si zapomněl vzít střed (balun) pro invertované V. Tak jsem se rozhodl použít tentokrát šikmý drát (na břízu) připojený přímo na anténní konektor bez koaxu a druhý, stejný drát jako protiváhu. Relátkový tuner v K1 si s vyladěním na pásmech 40m a 20m poradil bez problémů. Na pásmu 40m jsem udělal pouze 2 QSO s YO stanicemi. Nikdo jiný na mou výzvu nereagoval, nebo, pokud reagoval, tak jsem ho neslyšel. Po zhruba 30 minutách marného volání výzvy jsem se přeladil na 20m a tady konečně nastal ten správný pileup. Nicméně, protože kousavý hmyz žral jak posedlý a čekala nás ještě cesta zpátky, po první vlně pileupu (asi 15 QSO) jsem to vypnul, sbalil a vydali jsme se zpátky do vesnice.

Dobře mířený hod kamenem se zaváděcím lankem.	Trocha improvizace	Trocha improvizace

A už to vysílá.	Můžeme rozjet pileup.	Mouchy žerou, je na čase skončit.

Cestou zpátky...	...	...

Za zmínku stojí ještě vysílání z jednoho kempu v oblasti delty Dunaje. Odtud jsem, kromě jiného, dopoledne na pásmu 20m/SSB pozdravil účastníky OK-VK kroužku na kmitočtu 14320kHz. Stanice z OK byly bez problémů, VK jsem jenom tušil, oni mne s mými 10W a Inv-V v 8-mi metrech ani netušili.

Jarda OK1HDU (v červnu 2014 též YO/OK1HDU a HA/OK1HDU)