|
Poté, co jsem si vyzkoušel KV provoz z radioklubu v Bolivijském La Pazu, odjel jsem do malého městečka Uyuni v departmentu Potosí. Ačkoliv to na mapě vypadá jako kousíček, cesta autobusem trvala skoro 12 hodin. Měl jsem v plánu vydat se na třídenní výlet po okolí, kterou nabízejí snad všechny tamní cestovky.
V článku je poměrně málo textu a hodně fotografií. Fotografie s poněkud vyšším rozlišením jsou též ve fotogalerii Uyuni a okolí.
|
Ačkoliv hlavním lákadlem (a asi největší zdejší atrakcí) je největší světová solná pláň Salar de Uyuni, ukázalo se, že to zdaleka nebylo na tomto výletě to nejzajímavější. Původně jsem měl v plánu, kromě jiného, výstup na vulkán Tunupa, který je na okraji solné pláně. Podle turistického průvodce (knížky) je z něj nádherný výhled. Bohužel se nenašlo dost dalších zájemců.
|
|
|
|
|
|
|
|
Městečno Uyuni brzy ráno
| ...
| ...
| ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uyuni v neděli v 10:00 dopoledne.
| Na tržnici v Uyuni (neděle dopoledne)
| ...
| ...
|
|
|
|
|
Na Salar de Uyuni denně vyráží okolo 30 výprav v celkovém počtu okolo 150 turistů. Je to pro zdejší cestovky docela slušný turistický byznyz. Byli jsme taková namíchaná skupinka - Francouz, párek studentů z Brazílie, Němka, Bolívijec žijící již 30 roků v Holandsku a já. Ještě než se přijede na solnou pláň je zastávka v Muzeu soli. V podstatě nic zajímavého tam není ale důvod zastávky je jasný - stánky se suvenýry.
|
|
|
|
|
|
|
|
Poblíž Uyuni vesnice Colchani
| Hřbitov vlaků...
| ...
| ...
|
|
|
|
|
Jako první atrakce je "Cementerio de trenes" - Hřbitov vlaků. Všichni jsme čekali nějaké muzeum, ale šlo opravdu o hřbitov. Prostě železný šrot. Na poušti za městem vyhozené (a dost rozebrané) kusy starých lokomotiv. Naštěstí za tuhle atrakci nechtěli platit vstupné. Jinak ale, stejně jako v jiných případech v Bolívii, nejsou v ceně zájezdu započítány poplatky za vstupy, takže třeba hned na prvním ostrově (kus skály porostlé kaktusy, která trčí ze solné pláně) chtějí po turistech poplatek.
|
|
|
|
|
|
|
|
Naše skupinka
| ...a jsme na solné pláni.
| I naše vlajka je přítomna.
| Jak se zdí ze soli.
|
|
|
|
|
Jelikož na té solné pláni není vcelku nic moc k vidění, kromě toho, že je to v některých místech opravdu nekončící bílá plocha (prý přes 10 000km2), s tu a tam nějakým ostrůvkem, mají pro turisty připravenou kratochvíli v podobě focení "zábavných fotografií". (viz pár ukázek níže).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Takhle se fotí přeskok přes auto.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na ostrově Isla de los Pescados...
| ...v indiánském jazyce též isla Incahuasi
| ...
| V pozadí vulkán Tunupa.
|
|
|
|
|
První noc se přespí v "Hotelu ze soli". Slovo hotel je však v tomto případě opravdu hodně odvážný výraz. Jde o cosi na způsob ubytovny se společnými ložnicemi po 5 až 10 postelích. Na celý "hotel" je tu pak jedna společná sprcha, za jejíž použití se opět platí poplatek.
|
|
|
|
|
|
|
|
Hotel ze soli...
| ...uvnitř (rozvod elektřiny)
| ...jídelna.
| Materiálu na stavbu dalších je dost.
|
|
|
|
|
Během dalších dvou dnů jsme pak navštívili různá zajímavá místa. Určitě zajímavější, než byla vlastní solná pláň. Většina cesty je přes různé pouště a polopouště s minimem, nebo žádnou vegetací, kde se vždycky náhle objeví nějaké jezero s plameňáky. Vše je to na Altiplanu, tedy v nadmořské výšce okolo 4000m. Ačkoliv přes den tu byla teplota vzduchu okolo 20st C, v noci klesala pod bod mrazu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Opravdu zajímavá krajina...
| Zelená tráva je jenom poblíž jezer.
| ...
| ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na jezerech jsou obvykle plameňáci...
| ...
| ...
| ...
|
|
|
|
|
Druhou noc jsme přespali v dalším "hotelu". Tentokrát však již ne ze soli. Budíček byl již ve 4:00 ráno a v 5:00 jsme odjížděli. Jak se ukázalo, důvodem byla návštěva jakéhosi "malého Islandu", národního parku Sol de maňana (Ranní slunce) s bahenními sopkami a spoustou páry unikající ze země. Aby byl efekt dokonalý, museli jsme tam být za svítání a hlavně v době, kdy byla ještě teplota vzduchu pod nulou (Proto asi ten název). Později, když se oteplí, se již vodní pára nesráží a vlastně by nebyla vůbec vidět. Celá tato oblast (asi 10km2) je ve výšce 4800 až 5000m.n.m.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Další hotel měl jenom solární zdroj.
| Baterie a nabíjecí automat.
| V noci jsme si přitopili v kamínkách na chodbě...
| ...a připili červeným vínem.
| Zatímco průvodce (řidič, kuchař, doktor,...) připravoval večeři.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V žádné vesnici nesmí chybět kostel.
| Opuštěná vesnice...
| ...se školou...
| ...i hřbitovem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Typická silnice v této oblasti.
| To bílé je borax, nikoliv sůl.
|
| Arbol de piedra. (kamenný strom) blízko Chilské hranice.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ráno jsme vyrazili na "malý Island".
| ...
| Já v páře a sirovodíku.
| ...
|
|
|
|
|
Po této atrakci se s námi rozloučili Brazilci. Nechali se odvézt na Bolivijsko-Chilský hraniční přechod zde v horách, odkud pokračovali do Chile a s námi do Uyuni se již nevraceli.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ráno byly teploty pod nulou.
| Jezera jsou pojmenována podle své typické barvy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hraniční přechod do Chile.
| V restauraci v rezervaci měli na kase...
| ...TRX FT-747
| Lamy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A je tu závěr výletu.
| ...
| ...
| konec.
|
|
|
|
|
Po příjezdu zpátky do městečka Uyuni jsem se vrátil autobusem do La Pazu (opět 12 hodin jízdy), odkud jsem následující den odletěl domů. (s přestupem v Santa Cruz, Miami a Londýně).
Jarda ok1hdu