Tak je to již přes týden, co jsem naposledy vydal zprávu o cestě. Jsem teď v La Pazu (v Bolívii) a na dnešek nemám žádnou jinou aktivitu, tak jse se si řekl, že bych mohl zase něco napsat. Fotogalerie Copacabana a jezero Titicaca Fotogalerie Valle de la Luna (Údolí Luny)

Bolívie je evidentně chudší a tak trochu zaostalejší než Peru. Jídlo na ulici je tu sice levnější, ale ne takové kvality jako v Peru. Člověk jde po ulici, krásně to voní, tak vejde dovnitř, kde uvidí znuděnou indiánku, jak loupe brambory a na pultě pod sklem je cosi smaženého. Když si to někdo objedná, hodí to na chvíli na pánev, aby se to ohřálo, a to servíruje. Člověka hned přejde chuť, když vidí ten způsob přípravy a v jakých hygienických poměrech se to připravuje. Na druhou stranu jsem zatím měl asi štěstí na ubytování, které bylo vždycky lepší a lacinější než v Peru.

Vylet na Ostrov Slunce	...	...

Isla del Sol na jezere Titicaca	...	...

Copacabama na břehu jezera Titicaca je takové malé městečko, kde je všechno podřízeno turismu. Hlavní ulice jsou plné stánků se suvenýry. Je to docela nuda. Všichni prodávají v podstatě to samé. Lze platit US dolary, Eury, Bolivijským Pesem i Peruánským Solem. Peníze tu vyměňují na každém rohu. Zajímavé je, že dolary chtějí pokud možno čisté, rovné, nejlépe nové. Stačí, aby byla stodolarovka přehnutá a už ji zkoumají, zda není falešná a je docela problém ji vyměnit.

...	Jedna mytna brana...	Blizi se dalsi mytna brana.

Na jezeře jsem si zaplatil jednodenní výlet na ostrov Isla del Sol. Nebylo to špatné. Takovým malým motorovým člunem nás převezli do severní části ostrova, pak se šlo s průvodcem do nějakého muzea (nic moc), potom asi hodinu ještě více na sever, k posvátné skále Inků -Titicaca (skála pumy), a k nějakému obětnímu místu předincké civilizace a ruinám jejich chrámu. Kdo chtěl, mohl si pak dát asi čtyřhodinovou hřebenovou tůrku skoro přes celý ostrov. Měj jsem stále docela problémy s bolestí zad ale přesto jsem si tu procházku zkusil. Doufal jsem, že to nějak rozhýbu. V jižní části potom zase čekal ten člun, který nás odvezl zpátky do Copacabany. Někteří turisté plánovali přespání na ostrově (je tam pár velmi jednoduchých penzionů), ale ze způsobu placení byli tak naštvaní, že tam nakonec nikdo nezůstal a všichni jeli ten den zpátky. Bolivijci praktikují jakýsi zvláštní způsob placení těchto výletů. Člověk si v agentuře koupí lístek za 40B$ ale později se ukáže, že je to jenom cena za lu toď. Až na místě si musí koupit další lístek do muzea za 10B$. Na konci výkladu průvodce oznámí, že mu každý musí zaplatit dalších 10B$, protože on tu průvodcovskou činnost rovádí soukromě a ne pod tou agenturou. No a když pak člověk jde po těch kopcích, tak tam jsou ještě dvě "mýtné brány", jedna za 15B$, druhá za 5B$. Takže cena je nakonec přesně dvojnásobná, než to vypadalo na začátku. Není to sice nic, co by člověka zruinovalo (asi 240Kč za celodenní výlet), ale lidi to dost naštvalo. Na druhou stranu, nejsou tu takoví ti otravové, co člověka zastavují ve městě na každém kroku a chtějí dólares, jak jsem to zažil v jiných zemích, nejvíc na Kubě.

Z Copacabany jsem přejel do La Pazu. Tohle město je opravdu extrémní.

Prevoz	Cesta do La Pazu	V El Altu

V El Altu (President Evo)	La Paz. Tam na horizontu zacina El Alto	La Paz

Už když se autobusem projíždí El Alto (dříve čtvrť La Pazu, dneska již město s vlastní samosprávou), tak si člověk říká "člověče, kam lo lezeš". Půldruhé hodiny v dopravní zácpě. Asfaltová jenom hlavní silnice, všude kolem prašné ulice, po dešti bláto. Všude podél ulic firmy a živnostníci, kteří svou činnost provozují přímo na ulici. Sváří se, natírá, vyrábí nábytek. Vše přímo s tom prachu na ulici. Nějaké dopravní předpisy tu v podstatě neplatí. Na křižovatce svítí červená, dva policajti mávají rukama, aby auta zastavila, pořád pískají na píšťalku a stejně si každý jede kdy chce. El Alto vzniklo vlastně až někdy po roce 1985, kdy se sem v době krize houfně stěhovali za prací venkované (indiáni Aymará) z celé Bolívie, hlavne hornici z oblasti Potosi. Tím se vlastně stalo takovým neoficiálním hlavním městem této národnosti.

La Paz	...	Antena Radioklubu z vyhlidky Kili-Kili

Vlastní La Paz je město v dolíku mezi vysokými horami. Přece jenom o dost kultivovanější než El Alto. Doprava je tu také hrozná ale jsou tu asfaltové nebo dlážděné sinice a je tu alespoň náznak snahy dodržovat nějaké předpisy. Na červenou se většinou stojí. Chodec je však jen obtížný hmyz a tak se silnice po přechodech přebíhají, nebo se musí kličkovat mezi auty. To se nedá popsat, to se opravdu musí zažít. Naštěstí jsou tu docela levné taxíky, tak je využívám. Zdá se mi to bezpečnější, než chodit pěšky.

...	...	...

Stále mi přetrvávají problémy se zády. Tak jsem v sobotu v La Pazu navštívil zdravotnické zařízení Clínica Alemana (Německá klinika). Mladá doktorka, která měla pohotovost, si pozvala na radu další dva doktory. Tři hodiny mě zkoumali, pak mi dali injekci, po které se to hodně zlepšilo. Sice to stále není úplně dobré, ale o moc lepší.

Mario CP1FF

V sobotu navečer jsem (po předchozí telefonické domluvě) navštívil jednoho z nejaktivnějších radioamatérů v Bolívii - Maria CP1FF. V minulosti působil několik roků jako IARU liaison pro CP. Mario bydlí ve vlastním domě v klidné okrajové části La Pazu. Je inženýr, technik textilních strojů. Doma má asi 15m stožárek s 3-el trapovaným tribanderem (vzhledově naprosto stejný jako u nás známý italský ECO) a nějaké drátovky na 40 a 80m. Mario je velmi komunikativní člověk. 4 hodiny v jeho hamshacku, a stále bylo o čem povídat. Ačkoliv já se věnuji převážně cw, zatímco Mario digi modům, zjistili jsme, že máme na našeho koníčka velmi blízké názory. Nakonec mi nabídl, že by mohl zařídit abych si mohl zavysílat z jejich centrálního radioklubu CP1AA tady v La Pazu. Když mne v noci vezl svým autem do mého penzionu, jel kolem budovy radioklubu aby mi ukázal, kde to je. Druhý den jsem radioklub navštívil a vypadá to nadějně. Hamshack byl sice zarovnaný nějakými matracemi ale správce říkal, že to do zítra uklidí. Nabídl jsem mu pomoc, což ale on odmítl. Nemám moc představu, kam a kdy se dá z této části světa dovolat, tak pokud to vyjde, bude to určitě zajímavá zkušenost. Původně jsem měl v plánu cestovat dál a podniknout nějaké tůry do vyšších hor. Ale vzhledem k této příležitosti a přetrvávajícím problémům se zády se asi v La Pazu ještě chvíli zdržím.

Jarda, ok1hdu