To se však nestalo, a Milan napsal, že snižuje výkon majáku na 50 uW (50 mikrowattů). Nevím, jestli opravdu nějakými mikrowatty vysílal, ale já jsem po něm neměl v přijímači ani stopy.
Začal jsem se zajímat, jestli by bylo možné se s těmito výkony vůbec slyšet, pokud bychom použili spojení přímou vlnou. V tomto případě šlo zcela jistě o signál odražený od ionosféry, ale to těžko někdo teoreticky spočítá (třeba se pletu a někdo to opravdu umí), ale každopádně bude útlum na trase mnohem větší, než napřímo.
Sehnal jsem tento vzorec pro útlum trasy, doufám, že je správný:
(Na této stránce a také zde jsou uvedeny rovněž vzorce pro útlum trasy. Tento níže uvedený je již upravený pro vkládání praktických hodnot)
F = 32,45 + 20 * log freq + 20 * log R
- kde F je útlum signálu v decibelech,
- freq je použitý kmitočet v Mhz (v našem případě 3,5)
- R je vzdálenost v kilometrech.
- Vzorec předpokládá izotropní zářiče, tedy zisky obou antén 1 (0dB).
Přímá vzdálenost mezi námi podle lokátorů je 102km takže:
F [dB] = 32,45 + 20 * log 3,5 +20 * log 102 = 83,5 [dB]
Pokud by na straně vysílače bylo 10mW, měl bych tedy na přijímači teoreticky -73,5 dbm, tedy přibližně 47uV na 50-ti ohmech. To je signál jako noha - S9, rezerva signálu tedy dostatečná.
Tak jsem si tedy zkusil dosadit do vzorce vzdálenost, kterou musí signál urazit odrazem. Výška vrstvy F byla cca 250km. Vzdálenost po zemi asi 102km. Pomocí pravoúhlého trojúhelníku mi vyšla trasa asi 510 km.
F[dB]= 32,45 + 20 * log 3,5 + 20 log 510 = 97,5 [dB]
Opět při vysílaném výkonu 10mW bude na straně přijímače teoreticky úroveň asi -87,5 dBm, což je asi 9,5 uV na 50-ti ohmech. To je podle S-metru někde mezi S6 a S7. Vypadlo by to, že nám na útlum rozptylem, nedokonalým odrazem a já-nevím-čím-ještě zbývá přes 30dB.
A jak to vypadá, pokud v dalším pokusu byl vysílaný výkon 50uW, to je asi -13 dBm?
Teoretický útlum na trase zůstává asi 97,5 dB, takže -13 - 97,5 = -110,5 dBm, což je asi 0,67 uV na 50-ti ohmech, tedy někde mezi S2 až S3. To je signál, který by za teoreticky ideálních podmínek měl být slyšet, průchod atmosférou a nedokonalý odraz ho však již asi zeslabí pod úroveň šumu a rušení.
Teď z trochu jiného konce:
Tuto sobotu se konalo další kolo SSB ligy. Napadlo mě, že bych mohl na tuto aktivitu vyrazit na nějakou rozhlednu a po skončení SSB ligy si udělat pár QSO a rozdat pár bodů do obnoveného diplomu ROZHLEDNY ČR. Již večer jsem si věci naložil do auta abych mohl brzy ráno vyrazit na rozhlednu u obce Vrbice v okrese Rychnov nad Kněžnou. Ráno, těsně před tím, než jsem odjel jsem si uvědomil, že jsem posledně zkoušel nějaké smyčkové antény a že tedy mám balun k anténě zapojený 1:4. To se k dipólu moc nehodí, tak jsem honem vytáhl páječku, rozdělal krabičku s balunem, přehodil drátky na 1:1 a krabičku zase zavřel.
Na místo jsem dorazil poměrně pozdě, tak jsem vylezl jenom do 2.patra rozhledny, vyhodil dráty na dipól a koaxiální kabel přes zábradlí, balun jsem uvázal k zábradlí. Dráty jsem dole napnul do invertovaného véčka, ke koaxu připojil rádio, nastavil výkon 5W podle displeje a zkusil zaklíčovat. Relé v ATU zadrnčela, displej ukázal PSV 1:1, tak jsem byl spokojen.
Jenomže spokojen jsem byl jenom asi tak 10 minut. Nikoho jsem se nemohl dovolat a i signály jindy silných stanic byly nějaké divné. Přisuzoval jsem to špatným podmínkám a doufal že se to postupně zlepší. Zlepšovalo, ale jen velice nepatrně. Jelikož jezdím závody s QRP celkem často, jsem zvyklý, že si musím počkat, až stanici udělají ostatní, jenomže mě nebraly ani stanice, které volaly výzvu a nikdo jiný, kromě mě jim neodpovídal. Neslyšeli mě ani takoví borci jako OM3PA nebo OK1PI (Ten mě nakonec vzal, ale bylo vidět, že s velkými problémy). Pokud jsem se na někoho dovolal, skoro každý mě upozornil, že jsem tentokrát výjimečně slabý. Bylo jasné, že to není podmínkami, ale chyba bude někde v anténě.
Nakonec se mi podařilo doslova vydřít 36 QSO, a myslím, že mnoho stanic má ve svém deníku můj obvyký okres FPA (z nějaké databáze) místo správného FRK který jsem tentokrát dával.
Po závodě jsem ještě udělal 15 QSO do zmíněného diplomu, ale úplně každý mě upozornil, že mám velice slabý signál. (dostal jsem i report 31).
Asi po hodině, když už jsem se nikoho nemohl dovolat, jsem věci sbalil a jel domů.
Doma jsem nejdřív prozvonil koax (konektory jsem na něj namačkával půjčenými kleštěmi dva dny předtím), ale ten byl v pořádku. Tak jsem otevřel krabičku s balunem a důkladně prohlédl zapojení.
To bylo ono !!!
Jak jsem ráno přehazoval zapojení z 1:4 na 1:1, přehodil jsem to špatně. Viz. obrázek naležato:
Jak zpívá Pavel Dobeš v téhle písničce:
"Stokrat jsem si v duchu nadal starych zviřat,
co se pasli v polu a něbyli to lvi."
Vždyť to vůbec nemohlo vysílat ! ... To je ten problém automatických anténních tunerů. Ony jsou schopny doladit i utržený koax. Relé zacvakají, PSV je 1:1 a člověk je spokojen. Vůbec mu nevadí, že tam má třeba indukčnost 20uH a kapacitu 2,5nF. Vlastně jsem vyrobil můstek z indukčností (viz. obrázek na výšku ), v jehož jedné úhlopříčce byl koaxiální napáječ a ve druhé anténa.
Měl jsem doma měřící přístroj Stabilock (Schlumberger SI4031), tak mě napadlo změřit jakým výkonem jsem do antény vlastně vysílal. Nevím proč, ale předpokládal jsem tak 100 mW až půl wattu. (asi proto, že jsem se přece jen někoho dovolal, HI)
To, co jsem naměřil mě šokovalo. Zde jsou fotky obrazovky měřáku:
Ano, "balun" do antény propustil něco kolem 2mW. (a to jsem od většiny stanic dostal 59, HI). Alespoň mohu být rád, že je můstek docela dobře vyvážený, takže mám obě půlky vinutí docela stejné, HI. Na tom že jsem se v závodě dovolal 36 stanic, má asi největší zásluhu koaxiální kabel. A to jsem ho měl možná 10 metrů smotáno v asi 10ti závitech na zemi vedle stanice, což musela být pro VF signál po opletení také docela slušná tlumivka. (anténa byla asi v 15 ti metrech a koax má délku 25 m.)
Tímto náhodným pokusem jsem si sám nechtěně vyzkoušel, že i s výkonem v řádu miliwattů se dá udělat spojení. (a to dokonce i v závodě a SSB). Dále bych chtěl všem, kteří se mnou udělali QSO poděkovat a omluvit se za to, že jsem trápil jejich uši mým slabým signálem a že jim při snaze přečíst můj slabý signál většinou někdo obsadil kmitočet. (V SSB lize je totiž strašná nouze o volné kmitočty k dávání výzvy). Příště již pojedu opravdu s výkonem 5W (alespoň doufám).
Jarda ok1hdu
Poté co jsem zveřejnil toto mé povídání o nepovedené SSB lize, poslal mi Rado OM6KW nahrávku mého signálu ve formátu MP3. Tímto mu moc děkuji, myslím, že to perfektně doplnilo tento článek.