Bývaly doby, kdy si téměř každý radioamatér musel svoje zařízení nejprve postavit, než se pod svou značkou objevil na pásmech (a to nejenom u nás). Postupem doby převládl nákup továrně vyráběných zařízení (nakonec i u nás). Na jednu stranu je to dobře, protože z pásem téměř zmizely nekvalitní signály. Na druhou stranu má dnes mnoho amatérů jenom dost mlhavou představu o tom, jak jejich zařízení vlastně funguje. V poslední době se zdá, že nastává jakási mírná
renezance zájmu o domácí stavbu zařízení. Objevují se firmy, hlavně z USA, které zase nabízejí stavebnice radioamatérských zařízení různé složitosti.
Většina těchto stavebnic má však jednu společnou chybu: Jsou příliš dokonalé. Po sestavení zařízení funguje prakticky "na první zapojení"...
Když mi bylo asi 9 nebo 10 roků, již přesně nevím, dostal jsem k Vánocům stavebnici Merkur Elektro. Nebyla nová, již tam pár součástek chybělo. Byly tam kromě součástek obvyklých ve stavebnici Merkur také nějaká objímka na žárovičku, žárovička, vypínač, pár drátů, cívka, do které se mohlo dát železné jádro a podobně. Ze součástek se dal postavit například bzučák na principu Wagnerova kladívka. Jednou z vrcholných konstrukcí byl stejnosměrný "motorek". Na konci návodu k jeho sestavení byl dodatek, kde autor psal, že mi přeje aby mi "motorek" na první zapojení nefungoval. Že jedině tak budu nucen se detailně zabývat jeho principem, a jedině potom to pořádně pochopím. Docela mě to naštvalo, ačkoli jsem opravdu nechápal, proč by se to celé mělo točit. (prostě elektromagnet přitáhne kotvu, takže to sebou cukne a tím to skončí).
A opravdu to nefungovalo.
Strávil jsem celou sobotu pročítáním návodu a pokusy s nastavením než jsem na to přišel. O to větší radost jsem potom měl, když jsem to rozchodil. A musel jsem dát za pravdu autorovi návodu, že kdyby mi to fungovalo na první pokus, již bych se tím dál nezabýval, a dodnes bych nevěděl na jakém principu to vlastně fungovalo.
Finta spočívala v nastavení správného "předstihu" přerušovače proudu do cívky elektromagnetu který přitahoval výčnělky na železném kole. Proud se musel přerušit ve správném okamžiku, kdy se výčnělek přiblížil k jádru cívky, tím se zrušilo magnetické pole a kolo pokračovalo v rotačním pohybu setrvačností. Pak přerušovač zase na chvíli proud zapojil aby elektromagnet přitáhl následující výčnělek na kole a tak dále.
Dokonce jsem pak uměl nastavením "předstihu" regulovat v určitých mezích rychlost.
Někdy začátkem minulého roku se na webu Č-A-V objevil článek, upozorňující na knihu "Od krystalky k SSB" od Franka W. Harrise K0IYE. Frank zde s nadšením popisuje nejen své pokusy a zkušenosti se stavbou vlastního zařízení, ale i to jak se k amatérskému vysílání vůbec dostal a také svoje názory na minulý, současný i možný budoucí vývoj našeho koníčka. Rozhodně nejde o nějaké suché technické články. Občas to vypadá spíše jako detektivka, když líčí, jak postupně přicházel věci na kloub. Při čtení jsem si vzpoměl na mou první "učebnici elektroniky" - knížku Šolim já a tranzistory. Rozhodně si nemyslím, že všechny závěry a názory Franka W. Harrise jsou stoprocentní a nezpochybnitelné. Je zde však ukázáno mnoho základních principů, zapojení a nastavení klasických obvodů krátkovlnné vysokofrekvenční techniky.
Když jsem o knize vyprávěl známým ve svém okolí, byli většinou nadšeni, a o knihu projevili zájem. Zklamání většinou přišlo, jakmile zjistili, že je dostupná pouze v anglickém jazyce. Hledáním na internetu jsem zjistil, že existuje pouze překlad do Španělštiny. Jelikož si myslím, že by kniha mohla přinést zajímavé informace mnoha našim začínajícím amatérům, rozhodl jsem se, že se pokusím ji postupně přeložit.
Nebude to pochopitelně záležitost jednoho týdne ani měsíce. Ale doufám, že zhruba během jednoho roku by se to dalo postupně zvládnout. Frank W. Harris knihu věnoval radioamatérům bez nároku na odměnu, s podmínkou, že nebude využita komerčně. (např. prodávána jako vytištěná kniha).
Chtěl bych jednotlivé kapitoly postupně zveřejňovat na webu 599.cz, a tak by postupně vznikala česká verze. Doufám, že na to budu mít dost času a že se mi to podaří.
Nápad, že by bylo dobré knihu přeložit přišel zrovna když jsem byl u jedenácté kapitoly. Proto zcela nestandartně začnu právě jedenáctou kapitolou. Slibuji, že dále pokračovat budu standartně od začátku, tedy od kapitoly 1.
Jarda ok1hdu
