Znáte to. Chcete něco najít na webu, tak do vyhledávače zadáte předpokládaný výraz a odkliknete. Vyhledávač vám najde kde co, jenom ne to, co jste chtěli. Jenomže něco z toho, co vám našel vás zaujme a vy kliknete na odkaz. Potom na další a další, až se dostanete na stránku, kterou jste sice vůbec nehledali, (ostatně mezitím jste zapoměli, co jste vlastně původně hledali) ale která se vám zalíbí tak, že si ji uložíte do oblíbených. Pokud si to dobře pamatuji, tak takhle nějak jsem objevil pozvánku na setkání Litevských radioamatérů.

Jelikož jsem zrovna zvažoval jak naložím se zbytkem letošní dovolené, bylo rozhodnuto. "A budu z Litvy vysílat jako LY/OK1HDU. Když teď mám tu CEPT licenci, tak ať to taky využiju."

Začal jsem shánět někoho, kdo by jel se mnou. Většina známých, kterým jsem své rozhodnutí sdělil se divila: " Co? Ty chceš jet do Ruska ? A co tam ?" A nebo nějak podobně. Ani jsem se nenamáhal vysvětlovat jim, že Pobaltské státy nejsou Rusko. Jeden z mála, kdo se nedivil, byl kolega z práce, který před dvěma roky Litvu a Lotyšsko navštívil. Ten mi také moje rozhodnutí velice chválil a doporučil místa, která tam navštívit. Další, kdo se nedivil, byl kolega z radioklubu Jirka OK1OL. Rozhodli jsme se, že i kdybychom nikoho dalšího na cestu nenašli, pojedeme sami dva. Nakonec jsme byli tři, jel s námi ještě Jirkův bratr Jarda.

Původně jsme plánovali, že vyrazíme ve čtvrtek 27.7 brzy ráno, jenomže než jsme všechno naložili, bylo skoro poledne. (Kromě věcí běžných na dovolenou jsme do Jirkova Tranzita naložili kufřík s FT840-kou a napájecím zdrojem, stožár magirus, bednu s drátovými anténami a koaxem, malou elektrocentrálku, 40m prodlužovacího kabelu atd...).

Hranice do Polska (Český Těšín) jsme přejeli odpoledne. Po několika přestávkách na občerstvení a také krátkém bloudění přes Waršavu jsme po třetí hodině ranní překročili Polsko Litevskou hranici. Hned za hranicemi jsme natankovali plnou nádrž - o něco levněji než u nás, zaplatili jsme kartou. Přímo na čepací stanici byl také bankomat - to nás ujistilo, že jsme v civilizované zemi. Pokračovali jsme dále okolo Kaunasu stále na severovýchod. Mezi 6. a 7. hodinou ráno jsme byli na místě setkání asi 3 km od města Pasvalys v severní části Litvy.

Areál setkání bylo jakési rekreační zařízení vzniklé z objektu starého vodního mlýna (Balsių malūno). Středem areálu protéká řeka, která je zde rozvedena do několika proudů a uměle vytvořených jezírek. Vše porostlé rákosím, orobincem a podobně, vytváří dojem volné přírody. Beton na několika místech však prozrazuje, že je to většinou vyrobeno uměle. V celém areálu je rozmístěno několik roubených a kamenných staveb (evidentně také nově postavených), ve kterých jsou pokoje pro hosty. Větší travnatá plocha byla využita jako stanový kemp i místo pro burzu zároveň. Hned vedle kempu, na jakémsi dvoře bylo malé pódium. Zde se v sobotu odpoledne předávaly diplomy a poháry za závody a jiné aktivity.

My jsme si ale na táboření vybrali místo vedle parkoviště na druhé straně řeky, takže auto jme měli na asfaltové ploše, a stan na trávníku hned vedle. Jakmile jsme se trochu občerstvili a vzpamatovali z cesty autem, postavili jsme stožár s dipólem na 80 a 40m. Hned jsme také udělali pár zkušebních QSO s UA, SM a OH stanicemi, ale vzhledem k tomu že se blížilo poledne, nešlo to do OK. To se nám podařilo až pozdě odpoledne. Jakmile jsme uslyšeli na známém kmitočtu 3773 kHz známé hlasy, zkusili jsme dát kousek níž česky výzvu, a během chvilky se několik OK stanic ozvalo. Větší zájem o QSO však byl od stanic z OM.

V pátek odpoledne nás v našem "táboře" navštívili amatéři z DL. Měli jsme slušnou zásobu českého piva, takže nebyl problém je přesvědčit aby se chvilku zdrželi. Později navečer se zastavila také skupina amatérů z SP. Ti však měli svoji vodku a o naše pivo nejevili zájem. Tak jsme se s nimi alespoň vyfotili.

V sobotu ráno jsme udělali zase pár QSO do OK a po Evropě. Při pohledu na zaplňující se kemp bylo okamžitě jasné, že se jedná o setkání radioamatérů. Snad u každého třetího stanu byl nějaký stožár s drátovými anténami. A nebo alespoň nějaká důmyslná anténní konstrukce na střeše auta. Po snídani jsme si prohlédli burzu (nic moc), vyfotili všechny ty nápadité anténní systémy a důkladně prohlédli celý areál setkání. Během dopoledne se konaly různé atrakce jako přetahování lanem, let balónem, nebo hon na lišku. Odpoledne jsme sledovali předávání cen a diplomů za závody a různé aktivity. Vzhledem k tomu že vše bylo v Litevštině jsme vůbec ničemu nerozuměli, dokonce ani hláskování značek. Rozpoznal jsem vždy jen slovo contest. Zkusili jsme litevské pivo (překvapivě dobré, ale k porozumění Litevštině nám nepomohlo). Také jsme navštívili Poláky v jejich "táboře".

Večer hrála na pódiu pop-rocková kapela z Vilniusu. Někteří účastníci setkání se vrhli do tance, jiní posedávali a popíjeli. My jsme se přidali k těm druhým. Seznámili jsme se s jedním amatérem (jeho jméno ani značku si již bohužel nepamatuji), který uměl docela slušně česky. Říkal, že je samouk a naučil se to z učebnice Češtiny pro cizince. Krásně plynně odříkával věty: "Vítám vás, těší mě že vás poznávám.", nebo: "Pokoj je sice malý, ale hezký a světlý". Moc se nám jeho Čeština líbila.

V neděli ráno pršelo. To nám však nezabránilo abychom se ještě před snídaní vykoupali v jednom jezírku. Potom jsme sbalili věci a po rozloučení jsme odjeli směrem na západ. Jeli jsme přes města Šiauliai a Telšiai do rekreačního centra Palanga. Odtud podél pobřeží jižním směrem na Klaipédu.

Našli jsme si kemp zhruba na poloviční cestě mezi Palangou a Klaipédou. Cena za den ubytování pro 3 osoby, stan a auto byla 45 litas (asi 450Kč). Za příplatek 10 litas jsme se mohli připojit na elektrickou síť. (rozhodně levnější než benzín do centrály.) V kempu byly splachovací záchody, a za poplatek možnost použití sprchy. Hned vedle kempu, v podstatě jako jeho součást, byla restaurace.
Nechtělo se nám stavět stožár na anténu, tak jsme střed dipólů na 80, 40 a 20 m přivázali na strom ve výšce asi 6 metrů.

V kempu jsme zůstali necelé dva dny. Čas jsme trávili střídavě koupáním v moři, vysíláním na KV a konzumací čehokoli. Když se z reproduktoru mojí FT-840-ky linuly rytmické telegrafní tóny, u některých ostatních obyvatel kempu i náhodných kolemjdoucích to vyvolávalo pobavený úsměv. Kdo ví, co si asi mysleli ?
Pozdravili jsme také účastníky ranního OK-VK kroužku na 14 320 kHz. VK stanice jsme sice neslyšeli (to bychom od té naší antény asi chtěli opravdu moc) ale v OK jsme byli 59+.

V úterý kolem poledne jsme vše sbalili a v nedalekém přístavním městě Klajpéda jsme se trajektem (35 litas) nechali převézt na poloostrov Kurská kosa (Kuršiu nerija). Místní jej nazývají také Neringa. Poloostrov vznikl postupným naplavením písku. V nejširším místě má pouhé 4km a celkem je dlouhý cca 40km. Téměř na celém jeho území je národní park a za vjezd se platí 20 litas. Zhruba uprostřed je rozdělen státní hranicí na Litevskou a Ruskou část (UA2-kaliningr.obl). S pevninou je spojen na ruské straně. Tam jsme pochpitelně nemohli, neboť nemáme ruské vízum.
Po prohlédnutí poloostrova jsme se odpoledne vydali na cestu domů.

Hraniční přechod do Česka v Českém Těšíně jsme přejeli ve středu ráno. V Litvě se nám moc líbilo, ceny potravin jsou zde prakticky stejné jako v Česku. Škoda, že jsme měli poměrně málo času a nestihli jsme navštívit nějaké památky. Shodli jsme se, že se sem ještě určitě podíváme, možná zase příští rok. Asi by bylo dobré navštívit i další dvě Pobaltské země, Lotyšsko a Estonsko.

Nakonec nějaké oficiální údaje o Litvě. (v webu CIA)
Všem, kteří o to při spojení požádali pošleme QSL ly/ok1hdu nebo ly/ok1ol.

Jarda ok1hdu