V jednom z minulých článků jsem popsal relátkový přepínač antén. Abychom ho však mohli naplno využít, je potřeba nějaký interface mezi transceiverem a přepínačem, nebo raději mezi závodním deníkem (počítačem) a přepínačem. Asi nejrozšířenější (nejvíce standardizovaný) je výstup v BCD kódu na paralelním portu počítače. Používá ho většina závodních i některé nezávodní deníky, a často se objeví i na nějakém výstupním konektoru rádia. Pozor, na plošném spoji, uvedeném v tomto článku nelze použít tranzistory BC640, které jsem tam původně navrhoval. Mají jiné rozložení vývodů. Viz text na konci článku.

Jako první jsem si postavil dekodér s integrovaným obvodem CD4028. Jeho použití se přímo nabízí - je to přímo dekodér z BCD na 1 z 10. Jak jsem později zjistil, je možné dekodér s tímto obvodem koupit již hotový, nebo i jako stavebnici. Já jsem ho postavil na univerzální desce. Z deseti výstupů jsem použil pouze 6 (na 6 závodních pásem). Výstupy z integrovaného obvodu jsem zapojit přes diody do vstupů spínacích tranzistorů. Diody jsou jedním koncem zapájeny do desky a druhý konec je možné zapíchnout do konektoru u spínacího tranzistoru. Tak je možné si "naprogramovat" v podstatě libovolnou kombinaci. Je možné mít třeba na každé pásmo zvláštní vstup, nebo například pro pásma 160m a 80m jeden vstup, pro 40m druhý a pro 20m, 15m a 10m třetí. Paralelně ke každému výstupu IO jsem zapojil LED. Při propojování pomocí diod je tak na první pohled jasné co je sepnuto, takže je nastavování jednodušší.

Spínací obvod na výstupu je trochu složitější než by možná někdo čekal. Jelikož nespínám cívku relé proti zemí ale přivádím na ni +12V, použil jsem dva tranzistory NPN a PNP. Jako výstupní tranzistor jsem použil BC556, který je však s povolenými 100mA kolektorového proudu téměř na hranici svých možností. (cívky dvou relé zapojené paralelně potřebují necelých 80mA). Asi by bylo lepší použít třeba BC640, ale ty jsem prostě zrovna doma neměl. Pozor však na rozložení vývodů tranzistoru. Viz text na konci článku.

Na vstupu jsem nejprve použil oddělení pomocí optočlenů. Při připojení na paralelní port to fungovalo bezvadně. Problém však nastal, jakmile jsem to připojil přímo na výstup TRXu K3. V manuálu jsem se dočetl, že na výstupu TRXu jsou použity tranzistory s otevřeným kolektorem. (výstup paralelního portu má TTL úrovně) Tím se vysvětlilo, proč to nemohlo fungovat. LED v optočlenu nemělo co rozsvítit. Nejprve jsem si myslel, že jde o nějakou specialitu K3, ale jak jsem se dočetl na různých fórech, mají to tak zapojené i jiní výrobci. Je to tak (prý) například i ve všech klonech FT1000. Nedalo se nic dělat, optočleny musely jít pryč. Pokud bych je chtěl zachovat, musel bych zajistit jejich napájení, které by však muselo být galvanicky oddělené od napájení zbytku dekodéru (aby mělo oddělení nějaký smysl), což by byla docela komplikace. Tak jsem na vstupy integrovaného obvodu pouze zapojil pull-up odpory a kondenzátory proti zemi. Jak se zdá, vynechání optočlenů nemělo (zatím) žádný negativní následek. Kdo by chtěl použít optočleny, může se inspirovat na již výše odkazované stránce, kde je možné stáhnout schéma(soubor .pdf).

---

---

---

Pak jsem si ale řekl, že by to chtělo mít možnost přepínat takhle pohodlně antény i mimo závody, třeba na WARC pásma. (Mám drátovou smyčku, kterou je možné jakž takž vyladit třeba na 30m, tak proč to nevyužít). Jenomže to už by bylo "programování" pomocí diod dost nepohodlné. Navíc by bylo dobré mít možnost, nějak jednoduše přepnout do manuálního režimu. Tak jsem si navrhl dekodér s jednočipem. Použil jsem Atmel AVR ATtiny2313. Schéma zapojení je docela jednoduché (viz. obrázek). Výstupní spínací tranzistory jsou zapojeny podobně jako v prvním dekodéru s CD4028. Jako vstupy jsou využity porty D.0 až D.3, jako výstupy porty B.0 až B.5. Paralelně ke každému výstupu je připojena LED dioda. Je to výhodné, když se ladí program. Člověk hned vidí co je sepnuto, aniž by musel připojovat relé. Porty D.4 a D.5 jsem použil na tlačítka pro manuální přepínání a port D.6 na LED indikující manuální režim.

Na schématu chybí ochranné diody na kolektorech výstupních tranzistorů. Na obrázku desky plošného spoje již jsou doplněny. Abych řekl pravdu, tak na mém prototypu je nemám. Většinou je tam nedávám, a ještě se mi nestalo, že by se tranzistoru něco stalo.

Program jsem napsal v BASCOMu. Je docela primitivní. Využívá se vnitřní RC oscilátor 8 Mhz, je tedy potřeba při programování zrušit dělení vnitřního oscilátoru. (Zrušit zaškrtnutí CKDIV ve fuses. Pokud bychom to neudělali, bude výsledný kmitočet oscilátoru 1Mhz a všechna zpoždění v programu budou 8x delší). Jak je která anténa sepnuta je dáno binární hodnotou proměnných Ant1 až Ant6. Pokud jsou v programu napsány pod sebou, je z toho docela jasné, která anténa je kdy sepnuta. Změnou této tabulky si může každý nadefinovat svoji vlastní konfiguraci antén. Jakmile budu na to mít čas a chuť, mám v plánu udělat program, kde by bylo možné to nastavit pomocí tlačítek na předním panelu a uložit. Zatím je možné pouze pomocí tlačítka na vývodu portu D.5 (proti zemi) se přepnout do manuálního režimu, a dalším tlačítkem na vývodu D.4 krokovat postupně anténní vstupy. Zdrojový kód programu i zkompilovaný .hex kód je možné stáhnout v sekci DOWNLOAD.

Stisknutí tlačítka D.4 během automatického režimu vyvolá "self-test" - postupně se asi na 0,5 vteřiny sepnou všechna relé.

Pro tento dekodér jsem navrhl i plošný spoj. Jeho obrázek ve formátu .PDF je také možné stáhnout v sekci DOWNLOAD. Pro vstupy, výstupy i napájení je vhodné použít konektory PSH. Snadno se to potom připojuje. Přímo na desce je i 5 pinový PSH konektor na programování jednočipu. Na naprogramování potom stačí jenom kabel, který má na jednom konci PSH a na druhém 25pin canon (do LPT portu PC). Jak tento kabel zapojit, a jak to naprogramovat pomocí PONYPROGu je popsáno v tomto článku. Při nahrávání programu je dobré odpojit relé které spíná 6. anténu. Vývod jednočipu, který ho ovládá je zároveň jedním z programovacích vývodů (MOSI) a při programování toto relé nepříjemně drnčí. Odběr ATtiny2313 je poměrně malý, takže stabilizátor 7805 nepotřebuje žádný chladič.

Doplněno 18.2.2009
Až dost pozdě jsem si uvědomil, že tranzistor BC640 má jiné rozložení vývodů (nemá bázi uprostřed). Nelze ho tedy použít v navrženém plošném spoji. Místo toho by bylo možné použít třeba BC327, který má dostatečný maximální kolektorový proud a přitom rozložení vývodů stejné, jako BC556.

Jarda ok1hdu