OK1HDU (Hamradio, electronics, travelling, photography, ok7u...)
599.cz - Homepage 599.cz - Homepage Memorial OK1WC SOTA - Vrcholy v éteru Optimalizováno pro web... Než něco pošlete dál, přečtěte si ... hoax.cz
     Dnes: 18. 10. 2017    fotogalerie na 599.cz spaceweather.com Bouřky v Česku v novém okně Bouřky v Evropě v novém okně Ionogram Průhonice v novém okně Contest calendar WA7BNM v novém okně RSS summary of the last 7 articles    
O   Hlavní menu
Hlavní stránka

Zajímavé odkazy

Download

Zasílání novinek

O   Seznam rubrik
mínus technika, bastleni
mínus provoz, závody
mínus Od krystalky k SSB
mínus ostatní

f e e d b a c k

O   Počasí v Holicích
JO70XC


O   VOACAP KV Online

O   VOACAP pro CB
Šíření na CB

PHPRS fórum


<a2>provoz, závody</a2>

Zpět Nechte za sebe mluvit počítač

Vydáno dne 22. 01. 2009 (7504 přečtení)

PC - TRX Před nějakým časem jsme se bavili s kolegou z radioklubu o ranních sobotních závodech a aktivitách. Říkal, že by si docela rád zavysílal v SSB lize. Jenže kdyby začal v sobotu v šest hodin ráno hulákat do mikrofonu, tak ho rodina vyžene z domu. Pokud máte podobný problém, mám tu pro vás tip.


Různé dávače výzvy jsou v SSB závodech celkem běžná věc. Všichni jistě znají situaci, kdy nějaká stanice volá téměř nesrozumitelným překomprimovaným, korekcemi zmršeným a zkresleným hlasem výzvu (zajímavé, že se to vyskytuje hlavně ve VKV závodech). Když konečně porozumím a stanici zavolám, ozve se docela příjemný a srozumitelný hlas, který předá soutěžní kód. Potom se tento hlas ještě zeptá QRZ? a opět se spustí ta nesrozumitelná hrůza.

Všelijakých dávačů výzvy bylo v minulosti publikováno docela dost. Dneska se dají celkem běžně koupit hotové, nebo již jsou vestavěné přímo v dražším transceiveru. Už použití tohoto zařízení podstatně sníží hlučnost operátora při fonickém provozu a také ulehčí jeho hlasivkám. Je samozřejmě vhodné provést nahrávku pokud možno stejným mikrofonem, který používáme k vysílání a v co nejlepší kvalitě. Pokud používáme kompresor, případně nějaké kmitočtové korekce v transceiveru (někteří výrobci to nazývají mikrofonní procesor), nesmíme nahrávat záznam nijak komprimovaný a pokud možno ani moc kmitočtově upravovaný. Jinak nám vznikne výše popsaná hrůza. (Pokud někdo prožene svůj hlas dvakrát kompresorem nastaveným nadoraz, nelze se divit, že tomu pak není rozumět)

Dávač výzvy je sice pěkná věc, ale přece jenom je to pouze polovičaté řešení. Myslím že někdy v roce 1992 (nejsem si úplně jistý) se ve světě objevila novinka - DVP (Digital Voice Processing). Šlo o na tu dobu převratnou věc. V podstatě to byla zvuková karta spolu s obslužným software, umožňující nahrávání a následné přehrávání krátkých relací používaných při závodním provozu. A dalo se to použít s některými závodními logovacími programy, používanými v té době. Dneska máme zvukovou kartu v každém, i tom nejlevnějším a nejobyčejnějším počítači. Jenže, kdo z nás používal v roce 1992 v hamshacku počítač? A kdo vůbec tušil, co to je nějaká zvuková karta? Počítače byly v té době mnohem pomalejší, než ty dnešní, a hlavně byly pomalé disky. Aby to hrálo bez zadrhávání psalo se v návodu, že je potřeba vytvořit si RAM-DISK a zvukové soubory načítat z něj. (RAM-DISK = vyhražená oblast v operační paměti, která se uživateli jeví jako další disk - úložiště souborů. Po vypnutí napájení tento "disk" pochopitelně zanikne a při příštím spuštění počítače se musí znova vytvořit a soubory do něj umístit). DVP se docela uchytil a jeho obsluha byla přidána i do závodního deníku od N6TR (později TR-log). Zkratka DVP se stala obecným synonymem pro hlasové dávače v závodních denících.

Tímto poměrně dlouhým úvodem se konečně dostávám k tomu podstatnému. Funkce DVP je implementována rovněž v závodním logovacím programu TR4W, o kterém jsem poměrně stručně psal v tomto článku. Umožňuje nejenom dávání výzvy, ale v podstatě kompletní fonický závodní provoz bez toho, že bychom měli během závodu připojený k transceiveru mikrofon. Samozřejmě, že pro řešení nestandardních a konfliktních situací je dobré tam ten mikrofon také mít.


Následující text je poněkud polopatický, a proto možná pro někoho zbytečně dlouhý. Kdo ví, jak na to, většinou nepotřebuje radit. Tento text je pro ty kteří nevědí.

Potřebný hardware

Kdo provozuje, nebo třeba jenom někdy zkoušel digitální módy, bude zřejmě mít i veškerý níže uvedený hardware. Také je možné koupit "hotové řešení" od různých výrobců v podobě krabičky se vším co je potřeba, včetně kabelů k příslušnému typu transceiveru. Já však dávám přednost vlastnímu bastlení. Mezi námi, vyrobit si pár propojovacích kablíků není zase taková věda.

  • Počítač se zvukovou kartou.
    Stačí úplně ta nejobyčejnější zvuková karta, dneska již většinou integrovaná na základní desce. V jejím nastavení je nutné vypnout všechny možné efekty a nesmysly. Dneska běžně i ty nejobyčejnější karty zvládají vícekanálový (5+1 nebo 7+1) zvuk, různé "vylepšovače" zvuku jako dozvuky, fázování a různé prostorové efekty. To vše musí být vypnuté. Ekvalizér (kmitočtové korekce) by měl být vypnutý nebo nastavený na "flat".

  • Nízkofrekvenční propojovací kablík.
    Stačí pouze jeden na propojení ze sluchátkového, nebo linkového výstupu karty do modulačního vstupu transceiveru. Je dobré do tohoto kablíku zařadit oddělovací transformátorek. Tranformátorek není vždycky bezpodmínečně nutný, ale pokud někdo třeba nemá ideálně přizpůsobenou symetrickou anténu k nesymetrickému koaxu, bude mít nejspíš nějaké to VF napětí na kostře a mohou nastat problémy, zvláště při větším výkonu. Také by se mohly v modulaci objevit nějaké pazvuky generované počítačem. Transformátorky se občas dají koupit, hodně se používají ty z vyhozených modemových karet do počítačů, nebo třeba nějaký z NF části starého tranzistoráčku. Pokud nemá převod 1:1 (což je dokonce výhodné) dáme stranu s menší impedancí směrem k transceiveru (transformujeme napětí dolů).

    Mnoho moderních transceiverů má obvykle více modulačních vstupů. Často jde jejich citlivost nastavovat nezávisle. Pokud máme to štěstí, zapojíme výstup ze zvukové karty do nejméně citlivého modulačního vstupu. Pokud možno se vyhneme zapojení do mikrofonního vstupu. Do něj necháme připojený mikrofon, vhodný pro řešení něčekaných situací, jak bylo popsáno výše.

    Pokud má náš transceiver pouze jeden modulační vstup (nejspíš mikrofonní) bude nutné si vyrobit nějaké jednoduché nízkofrekvenční směšovací zařízení (a zároveň zeslabovač signálu z karty). Nemusí to být nic složitého. Bude však asi nutné to nějak napájet. Mohli bychom sice vyrobit čistě pasivní NF směšovač, ale pravděpodobně by byl trochu problém s nastavením stejných úrovní z mikrofonu i zvukové karty. Do krabičky se směšovačem bychom také umístili již zmíněný oddělovací transformátorek, případně dále popsaný obvod pro spínání PTT. Jsou i tací, co se s tím nemažou, a prostě použijí malý MIXÁŽNÍ PULT.

  • Ovládání PTT
    Přepínání na vysílání se dá udělat také několika způsoby. Asi nejosvědčenější a nejvíce používané je využití signálů DTR nebo RTS ze sériového portu. U devíti-pinového konektoru je DTR na pinu 4 a RTS na pinu 7. Jako protipól je využit pin 5-signálová zem (oddělená od kostry). Obvykle lze použít tentýž port, který používáme na komunikaci rádia s logovacím programem (načítání kmitočtu, módu atd..). Pro spínání je možné použít tranzistor, ale kdo chce mít jistotu, může to galvanicky oddělit pomocí nějakého optočlenu. Stačí v podstatě jakýkoliv, i ten nejlevnější a nejpomalejší typ. Většinou se tento tranzistor nebo optočlen vejde do krytu konektoru, z něhož vyvedeme bokem pouze drát potřebný pro spínání PTT. Nebo to můžeme dát do společné krabičky s modulačním směšovačem, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci.

    Pokud z nějakého důvodu nelze tuto metodu použít, je možné zkusit VOX. Většinou to funguje, ale může se stát, že nám bude VOX spínat při nějakém rušení, třeba po elektrické síti a podobně. Rozhodně bych zde doporučil oddělovací nízkofrekvenční transformátorek. Zde bude právě výhodná nízká impedance sekundáru transformátorku která sníží citlivost na rušení. Také nastavení správné citlivosti VOXu a přídržného času může být někdy trochu kritické.

    Poslední možností je přepínání na vysílání povelem po komunikačním kabelu (CAT, RS232). V programu TR4W je možné zapnout tuto variantu, já jsem ji však nezkoušel, proto nemohu sdělit žádné zkušenosti.

modulační kabel
PTT s tranzistorem
PTT s optočlenem
nastavení programu


Nastavení programu TR4W

  • Nejptve si v menu:
    Settings > CAT and CW keying > Radio One (nebo Two nebo v obou)
    nastavíme port pro komunikaci s rádiem a signál (DTR nebo RTS) pro spínání PTT. Já používám DTR pro klíčování při CW a RTS pro PTT.
    (nevím proč mne teď tak napadlo:" Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK, ....")
  • Dále v menu:
    Settings > Options (nebo klávesovou zkratkou Ctrl+J)
    spustíme konfigurační okno a v něm změníme (dvojklikem nebo Enterem na příslušném řádku) následující položky:
    • DVP Enable na hodnotu True (řádek 50)
    • PTT Enable na hodnotu True (řádek 114)
    • PTT via Comands na hodnotu True (řádek 116).
      Toto pouze pokud použijeme poslední zmíněnou možnost přepínání PTT - povelem po komunikačním kabelu (nezkoušel jsem).
    Hodnoty uložíme (Ctrl+G) nebo klik na "all changes to TR4W.ini" a okno zavřeme.

    Takto to mohou udělat ti, kteří jezdí pouze fonické závody. Bohužel zapnutí PTT při vysílání potom funguje i při telegrafním provozu, a nelze tedy při klíčování z počítače využít například QSK, i když to TRX umožňuje. Abychom nemuseli na telegrafní závody lézt do menu a přepínat to zpátky (nebo někde vzadu odpojovat PTT kabel), je lepší si tyto hodnoty nastavit v konfiguračním souboru přímo k danému závodu. Někam do souboru .CFG vložíme tyto dva řádky:

    • DVP ENABLE = TRUE
    • PTT ENABLE = TRUE
    Naopak v konfiguračních souborech pro CW závody nastavíme tyto hodnoty na FALSE.

    Zkusíme přepnout z SSB do CW a zpět (Alt+M) a v informačním poli pod názvem rádia (v levé dolní části hlavního okna) by se měly střídat informace DVP OFF pro SSB nebo telegrafní rychlost ve WPM pro CW. Pokud v módu SSB stiskneme Enter nebo některou klávesu F1-F12 (pokusíme se vysílat výzvu) ve spodním stavovém řádku se objeví informace, že systém nenalezl uvedený .WAV soubor.


Nahrání potřebných .WAV souborů

Nyní nás čeká ta nejpracnější, ale zároveň nejdůležitější věc. Musíme si vyrobit zvukové nahrávky - soubory s příponou .WAV, které budou programem přehrávány v různých situacích.

Program nám z menu:
Tools > Sound Recorder
spustí standardní program pro záznam zvuku z Windows. Myslím ale, že nejde o příliš komfortní nástroj a spíše bych doporučil nějaký dokonalejší zvukový editor. Nejde o to, že bychom potřebovali nějaké extra efekty, ale určitě budeme potřebovat stříhat zvuk s přesností na milisekundy (opravdu, člověk by neřekl co vše ucho slyší). Asi ideální by byl třeba program Sound Forge, ale neznám nikoho, kdo by ho měl legálně. Proto používám Audacity, který sice není tak dokonalý, ale zase je zadarmo. Veškeré nahrávky provedeme mikrofonem, který používáme k transceiveru (možná bude nutné vyrobit si nějakou redukci). Není dobré snažit se svůj hlas příliš vylepšovat nějakými korekcemi, nebo dokonce kompresí v programu. Téměř vždy to vede ke zhoršení kvality hlasu. Kdo není zvyklý poslouchat svůj hlas z nahrávky, možná bude zklamaný. Náš hlas totiž zní z nahrávky naprosto jinak, než jak se normálně sami slyšíme. Někteří lidé dokonce sami sebe z nahrávky nepoznají, pokud nevědí, že jsou to oni.

  • Režim S&P (Vyhledávání stanic)
    Jako první bych doporučil nahrát hláskování vlastní volací značky a předávaný kód. Například SSB liga má předávaný kód report a okresní znak. Na začátku však musíme také potvrdit, že jsme vše přijali. Tedy například "Potvrzuji     pět devět Franfišek Petr Adam". Tento předávaný kód se nemění a dáváme ho stále stejně všem protistanicím. Je to sice trochu monotónní ale pro účel vysílání s DVP velice výhodné. Pokud bychom pouze vyhledávali stanice (režim S&P) a vůbec nevolali výzvu, stačí nám pouze tyto dva zvukové soubory:
    • MYCALL.WAV - vlastní volací značka
    • SAPEXCHNG.WAV - předání fixního soutěžního kódu v režimu S&P
    Značku protistanice vlastně nikdy nemusíme vysílat.

    Trochu matoucí může být, jak bychom měli jednotlivé zvukové .WAV soubory pojmenovat. Nejlépe se zorientujeme tak, že si zkusíme zapisovat spojení a v dolním stavovém řádku se nám vždy objeví informace, že systém daný soubor .WAV nenašel. Tím se dozvíme, jaký soubor si máme vytvořit a jak ho pojmenovat.
    Většina zvukových souborů se umísťuje přímo do adresáře DVP

  • Režim RUN (Volání výzvy)
    Pokud bychom chtěli volat výzvu, musíme si kromě výzvy (můžeme mít až 12 různých výzev pod klávesami F1-F12) nahrát také předání soutěžního kódu po CQ (bude malinko odlišné od toho při S&P), potvrzení údajů na konci spojení (bývá spojeno s krátkou výzvou) a také volací značky všech potenciálních protistanic. Které to jsou si najdeme například na webu s výsledky jednotlivých kol. Tyto nahrané volací značky uložíme do adresáře "Fullcallsigns". Pokud se nám ozve stanice kterou tam nemáme, můžeme její značku zavolat klasickým způsobem (mikrofonem), ale je tu ještě další způsob. Můžeme mít v adresáři "Lettersandnumbers" náhráno hláskování všech jednotlivých písmen abecedy a číslice nula až devět. Jestliže potom program nenajde zapsanou značku v adresáři "Fullcallsigns" rozloží si ji na jednotlivá písmena a číslice a odhláskuje ji s pomocí těchto jednotlivých znaků.

    Takže shrnutí:

    • CQF1.WAV (případně CQF2.WAV, CQF3.WAV atd...)
    • CQEXCHNG.WAV (předání soutěžního kódu po CQ)
    • QSL.WAV (potvrzení na konci spojení)
    • CALL.WAV (mnoho souborů - CALL nahradí konkrétní volací značky, uložit do adresáře "FULLCALLSIGNS")
    • A.WAVZ.WAV a 0.WAV9.WAV (uložit do adresáře "LETTERSANDNUMBERS")

Pro závody, kde se předávaný kód mění, (nejčastěji číslo QSO) musíme mít v adresáři "Fullserialnumbers" připraveny nahrávky předávaného kódu včetně čísel (například 59 001, 59 002 atd). Bohužel, program neumí "rozložit" tento předávaný kód a vyslat ho pomocí nahrávek jednotlivých písmen a číslic, jako je tomu v případě volacích značek. To podle mne omezuje použití této funkce na krátké místní závody, nebo na závody s fixním předávaným kódem (třeba číslem zóny). Ve velkých mezinárodních závodech je běžné, že uděláme několik stovek až tisíc spojení, a moc si neumím představit, že bych si předem nahrával reporty se všemi pořadovými čísly QSO.

Ještě pro úplnost: Pokud bychom potřebovali uložit QSO bez toho aby program něco vysílal, použijeme klávesovou kombinaci CTRL+Enter místo samotného Enter. (Toto lze použít i při CW provozu). Klávesa Esc okamžitě ukončí vysílání (třeba uprostřed slova).

Tak to by snad mohlo být vše. Chystám se funkci DVP v programu TR4W vyzkoušet v některém příštím kole SSB ligy. Tak kdyby se někomu zdálo, že nějak zmateně (ne)reaguji na jeho dotazy, nebo mluvím z cesty, tak to nejsem já, to za mne mluví počítač. Plánuji zveřejnit tady další poznatky a zkušenosti z praktického použití.

Jarda ok1hdu



   | Celý článek |      e-mailtisk clánku
 

Zpět (klikni)

O   Novinky
23.09.2016:
Finální výsledky RSGB IOTA Contestu 2016
Pořadatel IOTA contestu zveřejnil výsledky letošního kola závodu.

11.08.2016:
Výsledky MMC HF 2016
Pořadatel závodu Marconi Memorial Contest HF vydal konečné výsledky letošního (2016) kola závodu. K dispozici jsou rovněž přijaté deníky a statistiky.

24.05.2016:
Update na webu DXFC
Dneska jsem updatoval info na webu DXFC

13.02.2016:
Tesla HF CW Contest
Pořadatel zveřejnil oficiální výsledky loňského ročníku Tesla HF CW Contestu (Tesla memorial HF)

27.12.2015:
Update fotoalba
Do fotoalba jsem přidal fotky z listopadové dovolené na ostrově Madeira.

O   kalendář
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

O   DX clustery
Reverse Beacon Network v novém okně

DX Cluster F5LEN v novém okně

O   Statistika
Návštěvy od 18.5.2015


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.